Krajina severní části Českomoravské vrchoviny na hranicích okresů Havlíčkův Brod a Chrudim s lesy, loukami, poli a typickým osídlením je od roku 1991 vyhlášena jako Chráněná krajinná oblast. Geologicky a geomorfologicky pestré území doplňují zachovalá společenstva rostlin a živočichů na původních i lidskou činností podmíněných biotopech, jakými jsou zejména rašelinné a vlhké louky, mokřady či suché trávníky na osluněných svazích.
Podrobný popis:
Geologické podloží území je značně různorodé. Zatímco v nejvyšších partiích Železných hor převažují různé typy rul, tak na severovýchodě leží železnohorský pluton z hlubinných vyvřelin žula gaber s čočkami krystalických vápenců, které zde byly těženy. Prvohorní křemence při západním a severním okraji území jsou často překryty svrchnokřídovými pískovci. Stejného stáří jsou i opuky a slínovce Dlouhé meze v jižní části CHKO. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec (668 m) a Spálava (663 m). Prudší svahy ale najdeme na přechodu z Polabí a v oblasti Dlouhé meze. Jinak zarovnaný povrch narušují skalnatá údolí Doubravy a Chrudimky. Přirozenou nelesní vegetaci bylo možné najít jen na skalách v údolích Doubravy a Chrudimky, jinak zde převažovaly smíšené lesy, zejména bučiny, podél potoků pak olšiny a jaseniny. Na prudších svazích se pak maloplošně vyskytovaly suťové lesy a v depresích v nejvyšších polohách pak podmáčené smrčiny. Tyto lesy byly nahrazeny hospodářskými monokulturními porosty především smrku, zbytyk přirozených porostů jsou dnes často chráněny maloplošnými chráněnými územími. Pestré a druhově bohaté jsou i nelesní biotopy, i když jejich značná část neušla devastaci v průběhu 20. st. Zatímco na osluněných opukových stráních Dlouhé meze můžeme navštívit suché trávníky s teplomilnými druhy jako hořcem brvitým (Gentianopsis ciliata), pcháčem bezlodyžným (Cirsium acaule) či prorostlíkem srpovitým (Bupleurum falcatum), v centrální části území jsou pozoruhodné především rašelinné louky s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) či suchopýrkem alpským (Trichophorum alpinum). Ze živočichů je zde podrobněji prozkoumaná fauna měkkýšů, pavoukovců, vážek, motýlů a blanokřídlých. U mokřadů jsou častí obojživelníci, druhově bohaté je i ptactvo oblasti. Okraje území byly dlouhodobě osídlené, o čemž svědší keltské oppidium u Nasavrk, ze středověku, kdy se začaly postupně osídlovat vyšší polohy pocházejí hrady Lichnice, Oheb či dnes již takřka neznatelné Sokolohrady. Území je dnes využíváno jako rekreační oblast zejména blízkého Pardubicka.