Lokalita nedaleko obce Turovka na Pelhřimovsku byla vyhlášena chráněným územím roku 2010. Již podle názvu je zřejmé, že se zde v minulosti těžila rašelina. I přes tento negativní zásah a částečné odvodnění na přelomu 70. a 80. let 20. století se zde vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů organismů vázaných na společenstva mokřadů a vlhkých luk.
Podrobný popis:
Na lokalitě se od skončení poslední doby ledové vyvinula vrstva slatiny a rašeliny, která překryla pararuly a migmatity moldanubika. I když byla větší část rašeliny v minulosti odtěžena a při provádění vodohospodářských úprav bylo zahloubeno a napřímeno koryto potoka, stále zde můžeme pozorovat zajímavá mokřadní společenstva. Vegetace vysokých ostřic tvořená zejména ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) se objevuje na nejpodmáčenějších částech lokality, kde během téměř celého roku dosahuje úroveň vodní hladiny až nad půdní povrch. Tato vegetace se prolíná se společensty přechodových rašelinišť s bohatě vyvinutým mechovým patrem tvořeným především rašeliníky (rod Sphagnum). Ze vzácných druhů se zde hojně vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a zábělník bahenní (Comarum palustre), hojné jsou nižší ostřice jako např. o. ježatá (Carex echinata). Na mokřadech se objevují i typické bochánky vrby ušaté (Salix aurita). V severní části lokality je vyvinuta vegetace pcháčových luk, ve kterých roste dříve běžná orchidej vlhkých luk vstavač májový (Dactylorhiza majalis), dále pak jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a v brzkém jaru nápadný, žlutě kvetoucí a poměrně mohutný starček potoční (Tephroseris crispa). Na sušších místech pak můžeme nalézt fragmenty smilkových trávníků s výskytem růžově kvetoucího všivce lesního (Pedicularis sylvatica). Vzhledem k dlouhodobé absenci péče a i díky narušení vodního režimu se na části lokality rozmáhají nežadoucí druhy jako třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), t. šedavá (C. canescens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), medyněk měkký (Holcus mollis) či metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Rozšiřují se i porosty náletových dřevin jako břízy bělokoré (Betula pendula), krušiny olšové (Frangula alnus) či borovice lesní (Pinus sylvestris). Úkolem orgánů ochrany přírody je zajištění pravidelné péče o území, spočívající v každoročním sečení a následném odklizení posečené hmoty, redukci náletových dřevin a částečném obnovení vodního režimu.