Přírodní památka chrání přirozený vodní tok Belfrídkého potoka a na něj navazující lužní porosty, podmáčené olšiny a jasanovo-olšové lužní lesy. Lokalita je významná rovněž výskytem dřípatky horské (Soldanella montana).
Podrobný popis:
Přírodní památka se nachází východně od Chroustova, asi 2 km jižně od městyse Bohdalov, v nadmořské výšce 578 - 620 m n. m. Území se nachází v Bítešské vrchovině, jedná se o součást severního okrajového svahu Arnoleckých hor.
Horninový podklad tvoří přeměněné horniny moldanubika - ruly a migmatity. Hlavní část buduje monotónní skupina zastoupená migmatitickými biotickými rulami s kyanitem, většinou detailně provrásněnými. Do severní části pronikají biotitické migmatitické ruly až migmatity, převážně páskované. Na svahovinách metamorfitů se vyvinuly pseudogleje na svazích, v okolí potůčku místy gleje.
Samotný Belfrídský potok pramení v mělké depresi a vytváří nevýrazné údolí, v prostoru soutoku tří zdrojnic (jižní část PP) jde vyloženě o plochý reliéf. Dále k severu se tok zahlubuje do geomorfologicky výraznějšího údolí s meandrujícím tokem přirozeného charakteru, s několika drobnějšími příčnými stržemi.
V nivě Belfrídského potoka se nacházejí dobře vyvinuté údolní jasanovo-olšové luhy (Alnion incanae) a početná populace dřípatky horské (Soldanella montana), která roste podél toku.
Ve stromovém patře má významné zastoupení olše lepkavá (Alnus glutinosa), která na lokalitě dobře zmlazuje. Z dalších druhů se na lokalitě vykytuje např. rozrazil potoční (Veronica beccabunga), řeřišnice hořká (Cardamine amara), blatouch bahenní poléhavý (Caltha palustris ssp. procumbens), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris) aj.
Samotný tok Belfrídského potoka je hodnotný také ze zoologického hlediska. Vyskytují se zde blešivci, ploštěnky, jepice, pošvatky, dále pak obratlovci (např. ropucha obecná, skokan hnědý, užovka obojková, vydra říční).