Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Jaroměřice nad Rokytnou - Královec
    Jaroměřice nad Rokytnou - Královec
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Granitové těleso v ultradraselných horninách třebíčského plutonu
      
 
      
        
          
            | | Region: | Třebíčsko |  | Okres: | Třebíč |  | Obec: | Jaroměřice nad Rokytnou | 
 | 
        
       
      
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | GPS souřadnice: | 49°4´56,400´´N, 15°54´55,800´´E |  | Lokalizace: | Lokalitou je činný lom, který se nachází asi 2 km jv. od Jaroměřic nad Rokytnou hned u silnice, vedoucí do obce Přístpo. | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          V lomu Královec jsou odkryty horniny třebíčského plutonu, které vznikly v průběhu variské orogeneze. Prvním typem jsou ultradraselné horniny označované souborným názvem durbachity, druhým a převažujícím typem hornin je biotitový granit. 
Durbachity jsou šedočerné horniny nejčastěji s porfyrickou strukturou, někdy je tato struktura až plošně paralelní s usměrněnými vyrostlicemi K-živců. Někdy téměř polovinu objemu horniny tvoří K-živce, velmi často ve vyrostlicích o velikosti až 3 cm. Zrna jsou hypautomorfní a výrazně pertitická, někdy vykazují zonální stavbu. Plagioklas tvoří hypautomorfně omezená zrna do 1 cm, zpravidla polysynteticky zdvojčatělá. Typickým tmavým minerálem je biotit a amfibol. Zcela běžnou akcesorickou součást tvoří apatit a zirkon 
Jako v celém třebíčském masivu, jsou i zde poměrně časté xenolity mafických hornin o velikosti do desítek centimetrů. Zpravidla jsou jemně až středně zrnité a převládá v nich biotit a amfibol. Tělesy durbachitů místy pronikají jednoduché pegmatitové žilky o mocnosti do 0,3 m.
Leukokratní granát-biotitový a biotitový granit tvoří orientované tělesa směru JZ-SV, která proráží durbachity jižní části celého masivu. Kontakt těles je ostrý, granit je mladší než okolní durbachit. Těleso granitů je porušené puklinami SV-JZ nebo SSV-JJZ a místy je pronikáno horninami pegmatitového typu v žilách nebo šlírách, jejichž mocnost je zpravidla několik cm a složení křemen, K-živec a biotit.
Leukokratní granát-biotitový granit je středně až jemně zrnitá hornina světle šedé barvy. Struktura je granitická až drobně porfyrická. Složení horniny je variabilní, převážně je zastoupen křemen, K-živec, plagioklas, biotit a granát. K-živec tvoří místy drobné vyrostlice, je nevýrazně pertitický a někdy písmenkově srůstá s křemenem. Podobně jako v durbachitech, obsahují i granity běžné xenolity mafických hornin. Lze předpokládat, že leukokratní granát-biotitový granit vznikl krystalizací z parciální taveniny moldanubických metasedimentů.