Ještěnice
zpět do výpisu
Zbytek prameništního svahového rašeliniště s výskytem vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) v Jihlavských vrších nedaleko obce Horní Dubenky. Výskyt řady dalších chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Zachovalý zbytek prameništní louky na okraji lesa se nalézá na severozápadním svahu Skelného vrchu (786,7 m n. m.), nedaleko hlavního evropského rozvodí. Podloží tvoří horniny moldanubického plutonu, místy překryté hlinitopísčitými sedimenty. Převažujícícm typem půd jsou gleje a pseudogleje. Centrální a severozápadní část pokrývají ostřicovo-rašeliníková společenstva s výskytem ostřice šedavé (Carex canescens), violky bahenní (Viola palustris), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), starčku potočního (Tephroseris crispa) a dalších druhů. Roste zde i klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Při okrajích přechází vegetace k ostřicovým loukám a na sušších místech ke krátkostébelným trávníkům. Na kraji území se vyvinuly formace s bulty ploníku (Polytrichum spp.) a keříčky brusnicovitých. Z botanického hlediska je zde nejzajímavější na Jihlavsku ojedinělý a fytogeograficky významný výskyt vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). Z obratlovců zde byla pozorována např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), užovka obojková (Natrix natrix), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis) nebo ťuhýk šedý (Lanius excubitor). V minulosti byla lokalita tokaništěm tetřívka obecného (Tetrao tetrix).
Zachovalý zbytek prameništní louky na okraji lesa se nalézá na severozápadním svahu Skelného vrchu (786,7 m n. m.), nedaleko hlavního evropského rozvodí. Podloží tvoří horniny moldanubického plutonu, místy překryté hlinitopísčitými sedimenty. Převažujícícm typem půd jsou gleje a pseudogleje. Centrální a severozápadní část pokrývají ostřicovo-rašeliníková společenstva s výskytem ostřice šedavé (Carex canescens), violky bahenní (Viola palustris), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), starčku potočního (Tephroseris crispa) a dalších druhů. Roste zde i klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Při okrajích přechází vegetace k ostřicovým loukám a na sušších místech ke krátkostébelným trávníkům. Na kraji území se vyvinuly formace s bulty ploníku (Polytrichum spp.) a keříčky brusnicovitých. Z botanického hlediska je zde nejzajímavější na Jihlavsku ojedinělý a fytogeograficky významný výskyt vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). Z obratlovců zde byla pozorována např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), užovka obojková (Natrix natrix), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis) nebo ťuhýk šedý (Lanius excubitor). V minulosti byla lokalita tokaništěm tetřívka obecného (Tetrao tetrix).
