Dobře zachovaný hrad, který se vypíná na skalnatém vrcholu kopce, postavili ve 14. století páni z Hradce. Na jeho severním konci se tyčí bergfrit - věž velmi neobvyklého půdorysu zploštělého sedmiúhelníka s tupým břitem, která nabízí pěkný výhled do okolí. Objekt je v současnosti v majetku kraje Vysočina a je pobočkou Muzea Vysočiny Jihlava, takže jeho brány jsou návštěvníkům otevřené.
| Rejstříkové číslo KP: | 29908/7-4810 | | GPS souřadnice: | 49°15'6.635"N, 15°25'34.526"E | | Slohové období (hlavní): | Gotika | | Slohové období (další): | Renesance |
|
Podrobný popis:
V hradních interiérech je umístěna stálá expozice, která dokumentuje historii hradu a způsob života a řemeslný um našich předků v této oblasti Vysočiny (expozice porcelánu, cínu, kamenictví, etnografie). Zajímavostí je Erbovní sál - stěny sálu jsou vyzdobeny téměř sedmi sty erby, Botanický sál - na stěnách je unikátní vyobrazení téměř tří set užitkových a léčivých rostlin a dřevin, Biskupský sál - zařízený jako interiér loveckého zámečku, hradní kaple, Velký hradní ochoz - prostor je věnován lovecké tematice a betlém se 450 dřevěnými figurkami.
Hrad se původně jmenoval Rosenstein - Růžový kámen, z čehož se postupně stalo Roštejn. Gotický strážný hrad postavili v 1. polovině 14. století páni z Hradce. První zpráva o Roštejnu je v zemských deskách brněnských z roku 1353. Z této doby pochází sedmiboká věž, ke které přiléhal palác postavený na skále. V roce 1423 byl hrad obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Postupně hrad ztrácel vojenský význam, a když se v roce 1536 stal součástí telčského panství, Zachariáš z Hradce si ho upravil na lovecké sídlo a kolem založil oboru. V období této přestavby byl palác zvýšen o další patro, vzniká hradní kaple a rytířský sál. Majiteli hradu byli vždycky páni zámku v Telči, takže po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se hrad Roštejn dostal do vlastnictví Slavatů, po nich Liechtensteinů a naposledy Podstatských. V polovině 18. století ještě proběhla barokní přestavba hradu, ale v průběhu 19. století přestává hrad sloužit jako sídlo šlechty a pomalu chátrá. Podíl na tom měl i veliký požár v roce 1915, kdy po úderu blesku hrad z větší části vyhořel. Rozsáhlé rekonstrukční a adaptační práce probíhaly na hradě postupně v letech 1956-1982.