Znětínské rybníky
zpět do výpisu
Komplex rybníků Znětínského, Staropavlovského a Staroborského mezi obcemi Pavlov a Znětínek s navazujícími mokřadními a lučními porosty je začleněn do soustavy chráněných území NATURA 2000 díky výskytu dvou druhů obsažených v Příloze II Směrnice o stanovištích Evropské unie. Konkrétně to jsou drobná travička puchýřka útlá (Colenathus subtilis) vyskytující se na obnažených dnech rybníků a žába kuňka obecná (Bombina bombina). Lokalita se nachází v přírodním parku Bohdalovsko a její součástí je přírodní památka Staropavlovský rybník.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Vymezená lokalita leží v mělké sníženině, kterou protéká Znětínecký potok se svými přítoky, v nadmořských výškách 550 až 593 m. Na podloží tvořeném z pararul moldanubika se v závislosti na stupni zamokření vyskytují gleje a pseudogleje. V úzkých litorálech rybníků jsou vyvinuty porosty rákosin a vysokých ostřic. Vedle dominantní ostřice zobánkaté (Carex rostrata) zde roste zábělník bahenní (Comarum palustre) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Mezi rybníky můžeme nalézt fragmenty pcháčových a smilkových luk, ve kterých vzácně rostou prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a pampeliška Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). V jednom místě se zachoval zrašelinělý porost s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). Nejzajímavější vegetace se ale objevuje při vypuštění či částečném popuštění rybníků v jarním období. Na obnažených dnech byla opakovaně zjištěna bohatá populace puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), kriticky ohrožené masnice vodní (Tillaea aquatica) či ohrožené bezosetky štětinovité (Isolepis setacea). Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je krátkodobě žijící, drobná tráva, která se objevuje na obnažených bahnitých náplavech řek, kterých však po regulacích toků výrazně ubylo. Náhradním stanovištěm jsou obnažovaná dna letněných rybníků, které je puchýřka schopná v krátké době osídlit. Vyhovují jí zejména plůdkové rybníky se zkráceným letněním, pro její životní cyklus však postačí i částečné letnění nebo snížená hladina při nedostatku dešťových srážek. Příležitostí k výskytu jsou i opravy hrází nebo jiné technické zásahy vyžadující vypuštění rybníka. Značná koncentrace lokalit je zejména v jižních Čechách a na Českomoravské vrchovině. V rákosinách a mělkém pobřeží rybníka žije nevelká populace kuňky obecné (Bombina bombina), z dalších obojživelníků lze uvést ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokany Pelophylax synkl. Na začátku roku 2006 byly rozšířeny stanovištní podmínky kuňky vybudováním čtveřice tůní o proměnlivé hloubce v pobřežní zóně Znětínského rybníka. Na základě pozorování v roce 2007 lze konstatovat, že tento nový biotop je kuňkou úspěšně využíván.
Vymezená lokalita leží v mělké sníženině, kterou protéká Znětínecký potok se svými přítoky, v nadmořských výškách 550 až 593 m. Na podloží tvořeném z pararul moldanubika se v závislosti na stupni zamokření vyskytují gleje a pseudogleje. V úzkých litorálech rybníků jsou vyvinuty porosty rákosin a vysokých ostřic. Vedle dominantní ostřice zobánkaté (Carex rostrata) zde roste zábělník bahenní (Comarum palustre) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Mezi rybníky můžeme nalézt fragmenty pcháčových a smilkových luk, ve kterých vzácně rostou prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a pampeliška Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). V jednom místě se zachoval zrašelinělý porost s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). Nejzajímavější vegetace se ale objevuje při vypuštění či částečném popuštění rybníků v jarním období. Na obnažených dnech byla opakovaně zjištěna bohatá populace puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), kriticky ohrožené masnice vodní (Tillaea aquatica) či ohrožené bezosetky štětinovité (Isolepis setacea). Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je krátkodobě žijící, drobná tráva, která se objevuje na obnažených bahnitých náplavech řek, kterých však po regulacích toků výrazně ubylo. Náhradním stanovištěm jsou obnažovaná dna letněných rybníků, které je puchýřka schopná v krátké době osídlit. Vyhovují jí zejména plůdkové rybníky se zkráceným letněním, pro její životní cyklus však postačí i částečné letnění nebo snížená hladina při nedostatku dešťových srážek. Příležitostí k výskytu jsou i opravy hrází nebo jiné technické zásahy vyžadující vypuštění rybníka. Značná koncentrace lokalit je zejména v jižních Čechách a na Českomoravské vrchovině. V rákosinách a mělkém pobřeží rybníka žije nevelká populace kuňky obecné (Bombina bombina), z dalších obojživelníků lze uvést ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokany Pelophylax synkl. Na začátku roku 2006 byly rozšířeny stanovištní podmínky kuňky vybudováním čtveřice tůní o proměnlivé hloubce v pobřežní zóně Znětínského rybníka. Na základě pozorování v roce 2007 lze konstatovat, že tento nový biotop je kuňkou úspěšně využíván.
