Ploché údolí s četnými prameništi nad obcí Vojnův Městec v západní části CHKO Žďárské vrchy hostí luční vegetaci s výskytem celé řady chráněných a vzácných druhů organismů. Rašelinné, pcháčové a smilkové louky jsou doprovázeny rozptýlenými dřevinami a ukazují nám, jak vypadala krajina Českomoravské vrchoviny před velkoplošnými úpravami z druhé poloviny 20. století.
Podrobný popis:
Suché kopce leží v nadmořské výšce 644–678 m na rozhraní geomorfologických jednotek Hornosázavské pahorkatiny, Železných hor a Hornosvratecké vrchoviny. V území jsou četné prameny, z nichž některé jsou podchyceny studnami, které se postupně spojují v potůček. Podkladem jsou biotitické migmatitizované a granitizované ruly a na svahových zvětralinách a sedimentech jsou vyvinuty kyselé kambizemě a pseudogleje, na prameništích zrašelinělé. V centrální části lokality jsou pěkně vyvinuté rašelinné louky s výskytem prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), p. májového (D. majalis), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica) a s mnoha druhy ostřic, z nichž uvádíme ostřici Hartmanovu (Carex hartmanii). V sušších místech tyto porosty postupně přecházejí do vegetace smilkových luk a místy až do vegetace vřesovištního charakteru, kde roste i vlochyně (Vaccinium uliginosum). Dále je zde hojný všivec lesní (Pedicularis sylvatica), bíle kvetoucí vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a hadí mord nízký (Scorzonera humilis). V okolí na živiny bohatších pramenišť je vyvinuta vegetace pcháčových luk s rdesnem hadím kořenem (Polygonum bistorta), pcháčem bahenním (Cirsium palustre) a starčkem potočním (Tephroseris crispa). Ze živočichů můžeme spatřit vzácného mravence rašelinného (Formica picea), skokana hnědého (Rana temporaria), ropuchu obecnou (Bufo bufo), ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a zmiji obecnou (Vipera berus). Hnízdí zde křepelka polní (Coturnix coturnix), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Zkoumána zde byla i fauna motýlů a brouků, zvláště střevlíkovitých.