Nejlépe zachovalý komplex mokřadních společenstev okrajů rybníků, rašeliništ, rašelinných a vlhkých pcháčových luk, podhorských smilkových trávníků, smrkových olšin a pramenišť hostí údolí Studenského potoka asi 2 km západně od nejvyššího vrcholu Českomoravské vrchoviny, 836,5 m vysoké Javořice. Kolem rybníků Zhejral a Karhov se při hranici krajů Vysočina a Jihočeského zachovala cenná řada biotopů vázaných na tradiční obhospodařování krajiny spolu s výskytem celé řady vzácných a chráněných druhů organismů.
Podrobný popis:
Lokalita zařazená do sítě chráněných území NATURA 2000 leží v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje rybníka Karhov. Právě v jeho pobřežní zóně, na písčitém dně byl zjištěn výskyt kriticky ohrožené pobřežnice jednokvěté (Littorella uniflora) z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae). V podloží převažují dvojslídné žuly moldanubického plutonu, které jsou překryté deluviálními sedimenty, v prostorách rybníků pak fluviálními sedimenty. Na nich se vytvořili v závislosti na stupni podmáčení psedogleje, gleje až organozemě, neboli rašeliny. Na svazích pak kryptopodzoly. Vegetace území je pestrá a zastoupení rostlinných společenstev je závislé na výšce hladiny podzemní vody a dostupnosti živin. Ve vlastních litorálech se uplatňují porosty zevaru vzpřímeného (Sparganium erectum), přesličky poříční (Equisetum fluviatile), rákosin a vysokých ostřic s výskytem zábělníku bahenního (Comarum palustre) a vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata). Ty postupně přecházejí ke společenstvům přechodových rašelinišť, ve kterých můžeme najít rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris) či ostřici přioblou (Carex diandra). Vzácně zde roste i tolije bahenní (Parnassia palustris). Na východním břehu rybníka Zhejral roste i suchopýr pochvatý (Erčiophorum vaginatum). Značně rozšířená jsou i společenstva rašelinných luk a smilkových trávníků. Ze zajímavějších druhů v nich rostou prstantec májový (Dactylorhiza majalis), vzácněji i p. Fuchsův (D. fuchsii), dále pak všivec lesní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) a v současnosti již na Českomoravské vrchovině velmi vzácná prha arnika (Arnica montana). Na prameništi v NPR Zhejral byla nedávno nalezena i drobná, silně ohrožená zdrojovka potoční (Montia hallii). Vyskytují se i porosty vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad, časté jsou bochánky mokřadních vrb, vrby ušaté (Salix aurita) a v. popelavé (S. cinerea).. V olšinách zde roste i dřípatka horská (Soldanella montana).
Fauna lokality je velice rozmanitá. Z podrobného entomologického průzkumu vyplývá výskyt 500 druhů motýlů vázaných na rašeliniště, podmáčené louky a bažiny. Žije zde také vzácný mravenec rašelinný (Formica picea). Mělké litorály rybníka jsou biotopem řady obojživelníků, např. skokana ostronosého (Rana arvalis), s. hnědého (R. temporaria), rosničky zelené (Hyla arborea), čolka obecného (Triturus vulgaris), č. horského (T. alpestris). Fauna ptáků je typická pro mokřady a rašelinné louky. Žije zde bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), bekasina otavní (Gallingo gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), sluka lesní (Scolopax rusticola) a řada dalších. Občas sem zalétají i lesní druhy, např. ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a drozd brávník (Turdus viscivorus). Významný je i výskyt malých savců, jako rejsec černý (Neomys anomalus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myška drobná (Micromys minutus), plšík lískový (Eptesicus nilssoni). Z velkých se zde vyskytuje vydra říční (Lutra lutra).