Velmi dobře zachovalý komplex suchých trávníků se vzrostlými jalovci, vytvářejí ve spojení s hornickým kostelíkem ze 16. století působivý krajinotvorný prvek Svratecka. Lokalita hostí řadu vzácných a ohrožených druhů organismů, z nichž asi nejcennějším je výskyt orchidejovité rostliony švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis). Je také významným refugiem teplomilných druhů, z nichž některé se zde dosahují mezního výskytu při pronikání z teplojších oblastí jižní Moravy údolím Svratky do nitra Českomoravské vrchoviny.
Podrobný popis:
Členité stráně s remízky, loukami a roztroušenými exempláři jalovce obecného (Juniperus communis) jsou významným útočištěm nadregionálně i regionálně významných druhů rostlin a živočichů. Území je budováno proterozoickými horninami moravika, zejména pararulami, kvarcity, rulami a svory, místy se však nalézají polohy vápenců, kvarcitů a grafitů, občas s turmalínem, které mají poměrně značný vliv na druhové složení vegetace. Na jižním svahu jsou uloženy pleistocenní sprašové hlíny, půdní podloží tvoří převážně kambizem typická s velmi proměnlivou hloubkou půdního profilu.
Na sušších výslunných stanovištích s mělkou půdou jsou vyvinuty suché trávníky, podle podloží mají buď acifofilní charakter s hojnými úzkolistými kostřavami (např. kostřava žlábkatá (Festuca rupicola)) nebo naopak se svým složením blíží širokolistým suchým trávníkům svazu Bromion s hojnou travinou válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). Zde může najít většinu nejzajímavějších druhů území včetně vstavačovitých. Pro švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis) je to jedna ze dvou lokalit v rámci celé České republiky. Dále to jsou vstavač kukačka (Orchis morio), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), vítod chocholatý (Polygala comosa) či modřenec chocholatý (Muscari comosum). Na hlubších půdách se nalézají mezofilní ovsíkové louky, pro který je typický např. zvonek rozkladitý (Campanula patula). Na přechodech trávníků a lesíků či křovin je pěkně vyvinutá tzv. lemová vegetace, ve které roste např. bíle kvetoucí ohrožená sasanka lesní (Anemone sylvestris) či dobromysl obecná (Origanum vulgare) a řepík lékařský (Agrimonia eupatoria). Křoviny tvoří slivoň trnka (Prunus spinosa), hojná je i líska obecná (Coryllus avellana), hojné a často mohutné exempláře jalovce obecného (Juniperus communis) nám připomínají dříve tak rozšířenou pastvu a to i v místech, která dnes mají lesní charakter. Okolní lesní porosty jsou značně pozměněny výsadbami smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), v podrostu je ale místy hojný habr obecný (Carpinus betulus) a bylinné patru jednoznačně odkazuje na společenstva dubohabřin. Můžeme v něm najít ostřici prstnatou (Carex digitata), lili zlatohlavou (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), prvosenku jarní (Primula veris) či orchidejovité rostliny okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha).
Vyskytuje se zde řada teplomilných druhů hmyzu, např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), saranče vrzavá (Psophus stridulus), mnohé druhy motýlů, vzácní brouci Licinus depressus a chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), mravenec zrnojed (Messor structor) aj. V relativně početné populaci zde žije užovka hladká (Coronella austriaca).