Jedním z druhů zařazených do Přílohy II evropské Směrnice o stanovištích je i motýl modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Pro ochranu jeho biotopů byla vymezena i lokalita ležící při východním okraji CHKO Žďárské vrchy zahrnující nivu řeky Svratky s přilehlými lučními porosty v úseku mezi obcemi Krásné a Borovnice. Řeka Svratka zde meandruje v krajině Hornosvratecké vrchoviny s rozptýlenou zástavbou, drobnými lesíky a kamenicemi.
Podrobný popis:
Vymezená lokalita leží na hranicích krajů Vysočina a Pardubického a tvoří ji vlastní niva řeky Svratky a zachovalejší přiléhající louky na údolních svazích v úseku mezi osadou Mrhov u Krásného a obcí Borovnice. Krajina je zde značně výškově členitá, zatímco vlastní tok řeky leží v rozpětí nadmořských výšek 510 až 550 m, jen 1 km severně ležící Matouškův kopec má výšku 721 m. Podloží území tvoří krystalické břidlice, zejména ruly, svory, migmatity a jejich zvětraliny, vlastní niva je zanesena naplavenými sedimenty. Zatímco na svazích převažují kambizemě, v nivě se podle stupně zamokření vyvinuly pseudogleje a gleje.
V kamenitém toku řeky se roztroušeně vyskytuje vodní mechorost pramenička obecná (Fontinalis antipyretica) a hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), břehy jsou lemovány porosty olší lepkavých (Alnus glutinosa) a vrb křehkých (Salix fragilis), vtroušen bývá javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Podrostu dominují na živiny náročné druhy jako netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Častými dominantami břehových porostů a nekosených zarůstajících nivních luk jsou chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Kosené nivní louky mají charakter psárkových luk, kde dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), hojný je pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). Vyskytují se zde i pcháčové louky, kde roste rdesno hadí kořen (Bistorta major), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), p. bahenní (C. palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris) či trávovitá mohutná rostlina skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). Na sušších loukách na svazích se vyskytují mezofilní ovsíkové louky s kostřavou červenou (Festuca rubra), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens), srhou říznačkou (Dactylis glomerata), jetelem lučním (Trifolium pratense), zvonkem rozkladitým (Campanula patula) či kopretinou irkutskou (Leucanthemum ircutianum). Vzácně se objevují fragmenty podhorských smilkových trávníků s psinečkem obecným (Agrostis capillaris), smilkou tuhou (Nardus stricta), zvonkem okrouhlolistým (Campanula rotundifolia), pupavou bezlodyžnou (Carlina acaulis), hvozdíkem kropenatým (Dianthus deltoides) či mateřídouškou vejčitou (Thymus pulegioides). Na většině luk roste i krvavec toten (Sanguisorba officinalis), který je živnou rostlinou housenek motýla modráska bahenního (Maculinea nausithous). Dospělce motýla můžeme pozorovat během července a srpna právě na květech krvavce totenu. Zajímavý je i životní cyklus tohoto druhu – housenky po nějaké době spadnou z rostlin na zem, při tom vylučují nasládlé látky lákající mravence žahavé (Myrmica rubra). Ze země mravenci housenky hned odnášejí do svých mravenišť, kde se živí larvami mravenců a zakuklené v nich i přezimují.