Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Baba a Belfrídský potok
zpět do výpisu
Bučiny na hřbetu Baba a olšiny v okolí Belfrídského potoka východně od Chroustova. Jedna z mála lokalit se zachovalými společenstvy původních jedlobukových lesů v tomto regionu. Díky tomu je část území chráněna již od roku 1990 jako Přírodní rezervace Baba – V bukách. V roce 2004 bylo zařazeno do sítě chráněných území NATURA 2000 a navíc bylo rozšířeno o okolí Belfrídské potoka s dobře vyvinutými potočními olšinami s výskytem dřípatky horské (Soldanella montana).
| Region: | Novoměstsko a Ždársko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Bohdalov, Kyjov, Pavlov |
|
| Předmět ochrany: | Bučiny asociace Luzulo-Fagetum | | Datum vyhlášení: | 22. 12. 2004 | | Datum převyhlášení: | 18. 03. 2016 | | Rozloha: | 86,67 ha | | Nejvýznamnější rostliny: | buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), dřípatka horská (Soldanella montana), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kopytník evropský (Asarum europaeum), ostřice prstnatá (Carex digitata), papratka samičí (Athyrium filix-femina) | | Nejvýznamnější živočichové: | střevlík fialový (Carabus violaceus), střevlík nepravidelný (Carabus irregularis), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), krkavec velký (Corvus corax), výr velký (Bubo bubo), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr vodní (Myotis daubentonii), střevlík zahradní (Carabus hortensis), slepýš křehký (Anguis fragilis) |
|
více informací
Podrobný popis:
Území se nachází v Bítešské vrchovině, jedná se o součást severního okrajového svahu Arnoleckých hor. Terén je většinou ukloněn na sever či severovýchod. Na hřbetu Baby se nacházejí četné skalky a balvaniště. Belfrídský potok pramení v mělké depresi a vytváří nevýrazné údolí. Podloží území je budováno přeměněnými horninami moldanubka - rulami a migmatity. Půdy tvoří kyselé kambizemě a pseudogleje, u Belfrídského potoka i gleje. Lesní porosty na ploše přírodní rezervace Baba – V Bukách jsou tvořeny převážně bikovými bučinami, které na živinami obohacených sutích přechází ke společenstvům květnatých bučin. Stromové patro tvoří buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), lípy malolisté (Tilia cordata) a nepůvodního modřínu opadavého (Larix decidua). V bylinném patru rostou kopytník evropský (Asarum europaeum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) aj. Podél Belfrídského potoka jsou zachovány typicky vyvinuté potoční olšiny tvořené především olší lepkavou (Alnus glutinosa) s vtroušeným smrkem ztepilým (Picea abies). V jejich druhově bohatém podrostu můžeme na jaře obdivovat kvetoucí dřípatku horskou (Soldanella montana), která zde roste v početné populaci. Vykytují se zde i čarovník alpský (Circaea alpina), rozrazil horský (Veronica montana), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) či ostřice řídkoklasá (Carex remota). V pramenné oblasti potoka přežívají z druhů dnes již olšemi zarostlých rašelinných luk vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Lesní porosty mezi olšinou a bučinami tvoří smrkové monokultury. Z bezobratlých je v bučině prozkoumána skupina střevlíkovitých a zjištěn např. střevlík zahradní (Carabus hortensis), s. hladký (C. glabratus), s. fialový (C. violaceus) aj. Žijí zde i některé druhy mravenců, např. Formica polyctena, F. sanguinea a F. lemani. Z ptáků zde žijí druhy charakteristické pro bučiny, např. holub doupňák (Columba oenas), sýc rousný (Aegolius funereus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis).
Bučiny na hřbetu Baba a olšiny v okolí Belfrídského potoka východně od Chroustova. Jedna z mála lokalit se zachovalými společenstvy původních jedlobukových lesů v tomto regionu. Díky tomu je část území chráněna již od roku 1990 jako Přírodní rezervace Baba – V bukách. V roce 2004 bylo zařazeno do sítě chráněných území NATURA 2000 a navíc bylo rozšířeno o okolí Belfrídské potoka s dobře vyvinutými potočními olšinami s výskytem dřípatky horské (Soldanella montana).
