Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Údolí Chlébského potoka
zpět do výpisu
Komplex suťových lesů se skalními výchozy, květnatých bučin, potočních olšin a pcháčových luk s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů ležící z větší části na území Jihomoravského kraje. Součístí lokality zařazené do sítě chráněných území NATURA 2000 je i PR Údolí Chlébského potoka ležící v kraji Vysočina a stejnojmenná navazující PP ležící na území okresu Blansko.
Region: | Bystřicko | Okres: | Žďár nad Sázavou | Obec: | Skorotice |
|
Předmět ochrany: | extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis); chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Asperulo-Fagetum; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích | Datum vyhlášení: | 30. 09. 1953 | Datum převyhlášení: | 11. 06. 1992 | Rozloha: | 136,9580 ha | Nejvýznamnější rostliny: | bledule jarní (Leucojum vernum), prvosenka vyšší (Primula elatior), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pcháč potoční (Cirsium rivulare) | Nejvýznamnější živočichové: | ťuhýk obecný (Lanius collurio), slepýš křehký (Anguis fragillis), batolec duhový (Apatura iris) |
|
více informací
Podrobný popis:
Hluboce zaříznuté údolí Chlébského potoka se strmými svahy různé orientace, s častými drobnými skalními výchozy podkladu, kterým je bítešská ortorula hostí dobře zachovalou vegetaci přírodě blízkých listnatých lesů. Na prudkých svazích to jsou suťové lesy s bohatě vyvinutým bylinným patrem s nápadnou měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), hojnou bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), které přechází do vegetace květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos). Na skalních výchozech je hojná kapradina osladič obecný (Polypodium vulgare) a na skalních teráskách rybíz alpínský (Ribes alpinum). V údolí potoka můžeme nalézt potoční olšiny s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum), kvůli které zde bylo vyhlášeno chráněné území již v 50. letech 20. st.Ze zajímavých druhů můžeme dále spatřit drobnou, bíle kvetoucí řeřišnici trojlistou (Cardamine trifolia). V bučinách pak lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a z orchidejovitých okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Z biotopů závislých na lidském obhospodařování se v území nacházejí pcháčové louky s hadím kořenem větším (Bistrota major), pcháčem potočním (Cirsium rivulare), totenem lékařským (Sanguisorba officinalis) a děhelem lesním (Angelica sylvestris).