Svratecká hornatina
zpět do výpisu
Jeden z největších přírodních parků, který je vyhlášen i na území sousedního Jihomoravského kraje (okresy Blansko a Brno-venkov), zahrnuje členitou krajinu moravského předhůří Českomoravské vrchoviny s hluboce zaříznutým údolím Svratky a jejích přítoků, zejména Nedvědičky, Hodonínky, Nyklovického potoka a Bystřice se zachovalými přírodními hodnotami i charakteristickým lidským osídlením a památkami, jimž vévodí hrad Pernštejn.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Svratecko je jedním z výškově nejčlenitějších území v naší republice. Řeka Svratka má v obci Vír nadmořskou výšku necelých 400 m a jen o 1,5 km dál leží vrchol Přední skála vysoký 716 m. Tomu odpovídá značně členitý reliéf s výstupy skal, skalních stěn, s kamennými moři, meandry a ostrůvky na řekách a potocích, patrný je projev říčního fenomému s údolími chladnějšími a vlhčími než okolní svahy a tak hostícími druhy rostlin a živočichů známých spíše z vyšších poloh. Teplými, výslunnými svahy naopak do nitra Českomoravské vrchoviny tudy pronikají druhy teplomilnější, jako třeba tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) nebo kostřava sivá (Festuca pallens). Na diverzitu vegetace má pozitivní vliv i geologická pestrost území, kdy v metamorfovaných horninách pararul můžeme nalézt vložky krystalických vápenců (mramory), amfibolitů či hadců. V lesích zde můžeme vidět přechody od teplomilných doubrav přes dubohabřiny až po květnaté či chudé bučiny, na prudkých svazích jsou časté suťové lesy, místy i s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), podél řek a potoků jsou to olšiny, místy s bledulí jarní (Leucojum vernum). Podobně pestrá je i ukázka nelesních formací, od vegetace skal, sutí přes stepní stráňky, pastviny a mezofilní louky k vlhkým pcháčovým až rašelinným loukám. Značná je zde tety i hustota maloplošných chráněných území, z nichž jako nejcennější můžeme jmenovat NPP Švařec.
Svratecko je jedním z výškově nejčlenitějších území v naší republice. Řeka Svratka má v obci Vír nadmořskou výšku necelých 400 m a jen o 1,5 km dál leží vrchol Přední skála vysoký 716 m. Tomu odpovídá značně členitý reliéf s výstupy skal, skalních stěn, s kamennými moři, meandry a ostrůvky na řekách a potocích, patrný je projev říčního fenomému s údolími chladnějšími a vlhčími než okolní svahy a tak hostícími druhy rostlin a živočichů známých spíše z vyšších poloh. Teplými, výslunnými svahy naopak do nitra Českomoravské vrchoviny tudy pronikají druhy teplomilnější, jako třeba tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) nebo kostřava sivá (Festuca pallens). Na diverzitu vegetace má pozitivní vliv i geologická pestrost území, kdy v metamorfovaných horninách pararul můžeme nalézt vložky krystalických vápenců (mramory), amfibolitů či hadců. V lesích zde můžeme vidět přechody od teplomilných doubrav přes dubohabřiny až po květnaté či chudé bučiny, na prudkých svazích jsou časté suťové lesy, místy i s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), podél řek a potoků jsou to olšiny, místy s bledulí jarní (Leucojum vernum). Podobně pestrá je i ukázka nelesních formací, od vegetace skal, sutí přes stepní stráňky, pastviny a mezofilní louky k vlhkým pcháčovým až rašelinným loukám. Značná je zde tety i hustota maloplošných chráněných území, z nichž jako nejcennější můžeme jmenovat NPP Švařec.
