Polnička | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

GPS souřadnice: 49°36´6,600´´N, 15°54´59,220´´E Lokalizace: Lokalita se nachází asi 3 km ssz. od Žďáru nad Sázavou a přístup je po asfaltové komunikace, ze které je třeba odbočit hned za Pilskou vodní nádrží na okraji obce Polnička a po 300 m přijedeme až k lomu.

Podrobný popis:

Oblast náleží do pestré série moldanubika (část strážecké moldanubikum) a je tvořena migmatitizovanými biotitovými pararulami s vložkami kvarcitů, mramorů a amfibolitů. Samotný lom je založen v mafických biotitových a amfibol-biotitových rulách, často stromatitového typu. Obsaženy jsou vložky mramorů, které doprovázejí vápenato-silikátové rohovce. Přítomny jsou rovněž budiny amfibolitů. Převažujícím typem horniny je na lokalitě biotitová nebo amfibol biotitová rula. Zpravidla má tmavě modro-šedou barvu a vyznačuje se polyschematickou stavbou. Díky silné migmatitizaci jsou vyvinuty především stavby stromatitového typu. Minerální složení je poměrně jednoduché – křemen, plagioklas, amfibol, biotit, apatit a zirkon. Některé typy rul s převahou biotitu obsahují porfyroblasty K-živce o velikosti až 5 cm a vzácněji i porfyroblasty granátu. Častou akcesorní rul jsou pěkné krystaly titanitu. Biotitové ruly na lokalitě jsou pravděpodobně metamorfované droby, amfibol-biotitové ruly vznikly z pelitických sedimentů s příměsí tufitického materiálu. Tomu by nasvědčovala i přítomnost mramorů a vápenato-silikátových rohovců. Amfibolity se na lokalitě vyskytují v polohách, které mají brekciovitou texturu, kdy budiny tvoří samotné amfibolity a tmel má charakter amfibol-biotitových rul. Poměrně časté jsou uzavřeniny serpentinizovaných peridotitů. Jedná se zpravidla o pecky od řádově centimetrové velikosti po enklávy až jeden metr velké. Tyto horniny mají kolem sebe reakční lem tvořený na vnitřní straně antofylitem a na vnější straně flogopitem. Vápenato-silikátové rohovce jsou poměrně hojné, tvoří čočky nebo smouhy, od několika centimetrů až po metrové polohy. Jejich složení je variabilní, zaznamenány byly typy flogopitové, klinopyroxenové nebo granátové (80% grossuláru). Horninami místy pronikají i pegmatitové žilky, jejichž mocnost zpravidla nepřesahuje 0,5 m. Mají velmi jednoduchou stavbu a složení – křemen, živec, biotit. Ze vzácnějších minerálů je to skoryl, apatit, granát a beryl.