| GPS souřadnice: | 49°26´52,920´´N, 16°16´28,440´´E | | Lokalizace: | Nečinný lom založený v hadcích se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná. Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočíme vpravo po lesní cestě, po asi 300 m přijdeme až do lomu. Směrem doleva je přístup k průzkumné štole Skalka, která byla ražena pro případný mezisklad vyhořelého jaderného paliva. |
|
Podrobný popis:
Serpentinitové těleso eliptického tvaru leží na hranici mezi strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem. Svratecké krystalinikum je zde zastoupeno leukokratními migmatity s muskovitem a dvojslídnými pararulami až svory. Strážecké moldanubikum je reprezentováno biotitovými až sillimanit-biotitovými pararulami, místy s vložkami amfibolitů a drobnými polohami granulitů.
Horniny mají rovinnou metamorfní foliaci směru SZ – JV s úklonem 45° k JZ. Lineace na foliaci je směrná, subhorizontálního směru SZ – JV. Díky rozdílnému chování rul a peridotitu při metamorfóze, je současné serpentinitové těleso „obtékáno“ rulami. To je zřetelné na foliaci v těsné blízkosti hadcového tělesa, která se zde ohýbá a v místech tlakových stínů se detailně nesystematicky vrásní (sz. a jv. okraj tělesa). Asymetrický průběh foliace indikuje vzájemný levostranný střižný pohyb obou regionálních jednotek podél rozhraní.
V lomu můžeme studovat serpentinity tmavě šedočerné barvy, které mají typickou mřížovitou mikrostrukturu. Skládají se z minerálů serpentinové skupiny (kolem 90 obj. %) a ortopyroxenu (dříve bronzit), který tvoří porfyroblasty velké až 2 cm. Běžnou akcesorií je magnetit. Pukliny a poruchové zóny jsou hojně vyplněny produkty druhotných přeměn hadce – směsí chloritu a amfibolu aktinolitového typu. Na některých puklinách vniká výplň celistvých nebo hlízovitých agregátů magnezitu a huntitu. Na puklinách se též vyskytuje opál, méně chalcedon.
Věžná I
Těleso serpentinitu ve svrateckém krystaliniku na styku s moldanubikem
