Utín – Poperek, pozůstatky po středověké těžbě stříbra | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

GPS souřadnice: 49°35´4,200´´N, 15°42´3,540´´E Lokalizace: Na návrší Poperek, asi 3 km severozápadně od Přibyslavi a jeden kilometr jihovýchodně od Utína, se dochovaly nejrozsáhlejší doklady historické těžby stříbra v havlíčkobrodském rudním revíru. Největší historické dobývky nalezneme v lesním pruhu asi 0,5 km za Utínem, vpravo od silnice z Utína směrem na Přibyslav. Další dobývkový tah je odtud situován asi 200 m severozápadním směrem.

Podrobný popis:

Nepravidelně rozmístěné, různě velké nálevkovité deprese představují bývalé šachty a jen v několika případech snad i pinky. Průměr největších prohlubní přesahuje dvacet metrů a mohou dosahovat hloubky až deset metrů. Historicky těžené rudy Pb-Zn-Ag vznikly na tektonicky porušeném (dislokačním) pásmu směru severozápad – jihovýchod v migmatitizovaných pararulách moldanubika. Na základě velikosti obvalových tahů můžeme usuzovat, že dislokační pásmo mělo největší šířku kolem 150 m a délku téměř jeden kilometr. Počátek těžby na Poperku není přesně znám. Malá vzdálenost mezi šachtami a jejich hloubka ukazují na těžbu v nejstarších fázích havlíčkobrodského dolování. První písemná zpráva o těžbě na Poperku pochází z roku 1285, kdy je zde zmiňováno třináct důlních polí. Předpokládá se, že od 15. století zde již žádná důlní činnost neprobíhala. Celý areál je tak v rámci České republiky unikátně dochovaným dokladem středověké těžby stříbra. V haldovém materiálu můžeme nalézt hydrotermálně přeměněné horniny z okolí rudních struktur. Rudní minerály se v haldovině vyskytují jen v malém množství. Běžnější je pouze pyrit, který vytváří automorfně omezené, rýhované, krychlové krystaly o velikosti až 0,5 cm nebo jemně zrnité, masivní agregáty. Obdobné velikosti jsou i méně hojná zrna galenitu, černého sfaleritu a arzenopyritu. Chalkopyrit, pyrhotin a tetraedrit byly zjištěny pouze mikroskopicky. Hlušinový materiál v širším slova smyslu představují alterované horniny, často velmi bohaté křemenem. Karbonáty jsou vzácné a obvykle mají vysoký obsah manganu. Mineralogicky byla potvrzena přítomnost Mn-dolomitu, Mg-kutnohoritu a rodochrozitu.