Kamenná Lhota | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

GPS souřadnice: 49°38´45,480´´N, 15°16´46,440´´E Lokalizace: Asi 13 km ssz. od Humpolce a 2 km v. od vodní nádrže Švihov leží obec Kamenná Lhota. Ve vzdálenosti přibližně 400 m východně od obecní kapličky se nachází opuštěný, částečně zatopený kamenolom. Přístup do lomu je po polní cestě vedoucí z východního okraje obce.

Podrobný popis:

Těžební jámou jsou odkryty horniny označované jako granity koutského typu, budující společně s granitem typu Stvořidla, Melechov a Lipnice nejsevernější část moldanubického plutonu označovanou jako melechovský masiv. Petrograficky představují drobně až středně zrnité biotit-muskovitové peraluminické granity, vyskytující se na periferii melechovského masivu a vytvářející též drobnější tělesa v jeho okolí. Popisované magmatity reprezentují hlavní intruzivní fázi koncentricky uspořádané intruze melechovského masivu. Jejich charakteristickým znakem je přítomnost plášťových xenolitů, akcesorický obsah sillimanitu a žilný doprovod v podobě pegmatitů. Hornina má v čerstvém stavu světle až namodrale šedou barvu, která však zvětráváním rychle přechází do žlutavě hnědých až narezavělých odstínů. Textura je všesměrná, struktura zpravidla hypautomorfně zrnitá s tendencí k automorfnímu omezení plagioklasů. Hlavní komponenty koutského granitu tvoří plagioklas, K-živec, křemen, muskovit, biotit, akcesorie a sekundární minerály. Společně s lipnickým typem je koutský granit starší a méně kyselý než granit melechovský, jehož magma do koutského typu intrudovalo. Horniny budující okolí Kamenné Lhoty tak představují granity, které prodělaly diferenciaci způsobenou frakční krystalizací. Stáří koutského granitu stanovené metodou chemického datování monazitu na elektronové mikrosondě odpovídá hodnotě 313 ± 15 miliónů let. Za zdrojový materiál magmat koutského a lipnického granitu jsou zpravidla považovány metasedimenty obsahující v některých případech menší příměs dalších komponent. V granitech odkrytých lomem u Kamenné Lhoty se vyskytuje několik typů puklinové mineralizace. Jde zejména o pegmatitové žíly patřící k nejstarším puklinovým mineralizacím, mineralizace typu alpských žil (křemen, adulár, chlorit, fluorit, prehnit), hydrotermální křemenné a křemen-fluoritové žilky, lokálně s příměsí sulfidů a supergenní mineralizace oxidů a hydroxidů železa a manganu (limonit, goethit, psilomelan).