GPS souřadnice: | 49°25´27,420´´N, 16°0´1,200´´E | Lokalizace: | Lokalita leží asi 8 km severně od Velkého Meziříčí, přibližně 1,5 km západně od obce Bory lze v lese nalézt zbytky po těžbě živce a nad údolím Oslavy je zbytek haldy. Přístup z obce je po polní cestě (cca 1 km), která přechází v lesní cestu. Zbytky po těžbě jsou přístupné po odbočce vlevo hned na kraji lesa po cca 200 m, nebo jsou patrné v pokračování cesty po 250 m. Halda nad Oslavou je dále v pokračování přístupové cesty po cca 1 km od okraje lesa je nutno pokračovat na křižovatce prostřední, silně zarostlou lesní cestou. |
|
Podrobný popis:
Oblast Hatí v těsné blízkosti Dolních Borů representuje výskyt významných pegmatitových žil borského granulitového masivu. Pegmatitové žíly zde dosahují větších mocností než v rulách okolního moldanubika. Až do roku 1972 byly některé těženy a k jejich označení se požívala čísla (až do 67) a jedna byla pojmenována Oldřich. Radiometrickým datováním bylo stanoveno stáří pegmatitových žil přibližně na 336 miliónů let, což dokazuje jejich vznik během procesů variské orogeneze. Pegmatity borského granulitového masivu jsou spojovány s pozdní fází formování třebíčského masivu.
Většina mocnějších pegmatitových žil je výrazně diferencovaná, se zhruba symetricky zonální stavbou. Od okraje najdeme zóny středně až hrubě zrnitého pegmatitu, hrubě zrnitého písmenkového pegmatitu a v centru žíly pak blokovou zónu tvořenou krystaly draselného živce a křemene a střed žil je tvořen křemenným jádrem. Na vnějším okraji blokové zóny bývá vyvinuta metasomatická zóna zatlačující blokový živec, na kterou jsou vázány méně běžné minerály.
Kromě hlavních minerálů jako křemen, K-živce, plagioklas, biotit a muskovit byla na dolnoborských žilách nalezena řada méně běžných minerálů, některé i v hojném množství. Jedním z nejčastějších akcesorických minerálů, tvořícím až 20 cm dlouhé krystaly v blokovém křemeni a K-živci je turmalín – skoryl. Běžné jsou i jeho stébelnaté agregáty. Sekaninait byl na této lokalitě popsán jako nový minerál. Tvoří krátce sloupcovité, kónické, až 70 cm dlouhé krystaly, modré až fialové barvy s odlučností podle (001). Vyskytoval se jen na některých žilách v albitizovaných partiích. Andalusit byl hojným minerálem blokového křemene, kde tvořil pseudotetragonální sloupcovité krystaly růžové barvy. Tvořil také hnízda hrubě zrnitých agregátů o velikosti až 1 m. V andalusitu se objevovala zarostlá zrna korundu.
Granát je znám pouze z žíly Oldřich, ale místy v obrovském množství. Krystaly byly zpravidla ve větších kumulacích, zarostlé do křemene nebo albitu. Složením odpovídal almandinu s vysokým podílem spessartinové složky. Na puklinách K-živců. se objevovala zrnka oyamalitu. Typickými minerály dolnoborských žil byly fosfáty. Mezi nejběžnější můžeme zařadit monazit a apatit, vzácněji byly nalezeny augelit a scorzalit. Specialitou žíly Oldřich byly Fe-Mn fosfáty, jako v blokové zóně běžný zwieselit, a vzácnější triplit, trifylín, sarkopsid a další.
Na pegmatitových žilách byly zastoupeny i rudní minerály. Wolframit byl nalezen v blokové zóně ve dvou generacích. Ilmeit na puklinách K-živce byl místy hojný. Lölingit tvořil jemně zrnité agregáty zarostlé v živci a křemeni. Pyrit byl nejběžnějším sulfidem, vytvářel drúzy krystalů až 2 cm velikosti. Z dalších rudních minerálů můžeme uvést rutil, hematit, arzenopyrit, markasit, chalkopyrit nebo sfalerit.
Další minerály jsou poměrně vzácné – symplesit, autunit, torbernit, cookeit, diaspor, anatas, sádrovec nebo hallotrichit. Celkem bylo na lokalitě popsáno 81 minerálů.