Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

GPS souřadnice: 49°35´3,240´´N, 15°40´36,780´´E Lokalizace: Zbytky hald po těžbě rud se nachází asi 4,5 km východně od Přibyslavi a 0,5 km severovýchodně od Dlouhé Vsi. Lokalita je přístupná ze silnice vedoucí z Dlouhé Vsi do Utína, z níž přibližně 300 m za obcí odbočuje polní cesta vlevo směrem k lesu. Asi 100 m od jeho okraje leží prostor starých hald a bývalé těžní věže. Další haldu a uzavřené ústí šachty najdeme asi po 200 m dále v lese.

Podrobný popis:

Ložisko polymetalických rud je uloženo v komplexu metamorfovaných hornin moldanubika, který je zde reprezentován páskovanými biotitovými rulami až migmatity. Těžená rudní žíla má čočkovitý tvar a její mocnost silně kolísá. V průměru se pohybuje kolem 1,5 m, místy však dosahuje až 8 m. Žíla probíhá ve směru severozápad – jihovýchod se sklonem 55°. Hlavním užitkovým minerálem těženým na ložisku byl sfalerit, který je specifický vysokým obsahem india. Dalším významným užitkovým nerostem je galenit, v době těžby byly dále popsány pyrhotin, pyrit, chalkopyrit, arzenopyrit, chalkozín, dyskrazit, ryzí bismut, hydrozinkit a farmakosiderit. Hlušinový materiál je tvořen zejména křemenem, z karbonátů byl doložen pouze ankerit a kalcit. V současnosti lze v haldovém materiálu na lokalitě sbírat ukázky masivních nebo vtroušených rud kyzového polymetalického zrudnění havlíčkobrodského rudního revíru. Nejčastější nálezy tvoří pyrhotin a pyrit, rozšířený je i arzenopyrit a černý sfalerit. Ostatní rudní minerály jsou vzácné nebo zcela výjimečné. Zvětrávací pochody na zbytcích hald se projevují rozsáhlou přeměnou sulfidů na řadu sekundárních minerálů. Z nich jsou nejběžnější oxidy a hydroxidy železa, objevuje se rovněž schwertmannit, tvořící povlaky, náteky a drobné krápníčky v dutinách haldy. Jarosit, často provázený sádrovcem, má charakter žlutých práškovitých povlaků. Popsány byly rovněž krápníky melanteritu a práškovité agregáty rozenitu. Přítomnost arsenu umožnila v tomto prostředí vznik skoroditu, farmakosideritu a nově určeného kaňkitu.