| GPS souřadnice: | 49°11´24,120´´N, 15°21´55,320´´E | | Lokalizace: | Lokalita se nachází 1,2 km z. od obce Mrákotín, přístup do lomu je po odbočce ze silnice č. 23 směr Studená asi 600 m za koncem obce. |
|
Podrobný popis:
Horniny těžené na lokalitě patří do moldanubického plutonu. V oblasti mrákotínska je moladanubický batolit mělce uložen a obsahuje řadu ker a „ostrovů“ moldanubických pararul a migmatitů. V samotném mrákotínském granitu bývají hojné xenolity pararul o velikosti až do jednoho metru. Masiv je porušen puklinovým systémem, který je místy vyhojen křemennými žilami s chudou sulfidickou mineralizací nebo jednoduchými pegmatity.
Širší okolí je budováno dvojslídným granitem typu Číměř, který je hrubě zrnitý a porfyrický. Drobně až středně zrnitý granit bez vyrostlic K-živce se někdy označuje jako subtyp Mrákotín. Oba horninové typy do sebe pozvolna přecházejí, zpravidla postupným přibýváním vyrostlic K-živce.
Dvojslídný granit typu Mrákotín je bělošedá až světle šedá hornina s všesměrnou stavbou a hypautomorfně zrnitou strukturou. Hlavními složkami jsou křemen, K-živec (zpravidla s mikroklinovým mřížkováním) a plagioklas se složením odpovídajícím oligoklasu. Poměrné zastoupení biotitu a muskovitu kolísá, dohromady však nepřevyšuje 10 obj. %. Typickou akcesorií granitu je andalusit, někdy až 0,8 obj.%, vzácnější jsou apatit, zirkon, monazit, sillimanit a cordierit.
Mrákotínský granit je typickým peraluminickým granitem s výraznou diferenciací obsahu prvků REE a negativní Eu anomálií. Zdrojovým materiálem pro tyto granity byly pravděpodobně metasedimenty svrchní kontinentální kůry.
V okolí Mrákotína probíhá těžba granitu již od 19. století. Pochází odsud žulový monolit z třetího nádvoří Pražského hradu o délce 15 m, který zde byl vylámán v roce 1925.
Mrákotín
Dvojslídné granity moldanubického plutonu
