Humpolec | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

GPS souřadnice: 49°32´42,660´´N, 15°22´24,840´´E Lokalizace: Asi 1 km severovýchodně od centra Humpolce a 900 m západně od zříceniny hradu Orlík nalezneme několik menších, v současnosti již opuštěných lomů. Jeden z těchto lomů je součástí naučné stezky, která začíná v Humpolci. Nejsnadnější přístup na lokalitu je z obce Rozkoš po žluté turistické značce kolem hradu Orlík a dále pak po modré turistické značce západním směrem. Zarostlý lůmek, označovaný místním názvem „Kaňon“ nebo „Lom Humpolec“, se nachází v mírném klesání po pravé straně cesty.

Podrobný popis:

Geologický průzkum, který probíhal v okolí lokality v letech 1962–1963, ověřil výskyt pegmatitových žil uložených v cordieritových pararulách moldanubika. Případná další těžba živce se zde ukázala jako nerentabilní. Většina pegmatitových žil má směr sever – jih. Jejich mocnost je proměnlivá, největší dosahuje kolem 10 m a byla zaznamenána na lokalitách „Čejovský kopec“ a „Kaňon“. Pegmatity jsou silně diferencované. Obsahují téměř monominerální zóny draselného živce a křemene, majícího často charakter růženínu. Na žilách proběhla intenzivní mladší albitová metasomatóza. K dalším běžným minerálům patří muskovit, spíše výjimečné jsou krystaly záhněd, v akcesorickém množství se nachází biotit, granát a apatit. Z mineralogického hlediska jsou čejovské a humpolecké pegmatity zajímavé zejména dlouze sloupcovitými agregáty skorylu, které údajně dosahovaly v radiálně paprsčitých, nedokonalých krystalech délky až jednoho metru. Pro zdejší pegmatity je typická přítomnost andalusitu v podobě růžových nebo červených paprsčitých agregátů. Časté jsou uzavřeniny korundu, který tvoří několik milimetrů velká zrna šedé nebo namodralé barvy. V asociaci s andalusitem se běžně vyskytují bílý, tabulkovitý diaspor a nazelenalé, paprsčité agregáty hydromuskovitu. Z uvedených nerostů lze dnes na lokalitě nalézt růženín, ukázky živců, muskovit, skoryl, andalusit a korund.