Pohled | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

GPS souřadnice: 49°35´49,380´´N, 15°39´43,980´´E Lokalizace: Asi 6 km východně od Havlíčkova Brodu leží v údolí Sázavy obec Pohled. Ve svahu nad řekou a železniční tratí je jihovýchodně od obce založen etážový lom. Do lomu je z obce přístup po asfaltové komunikaci, která odbočuje vlevo ze silnice Pohled – Dlouhá Ves.

Podrobný popis:

Širší okolí lokality je budováno monotónním komplexem hornin moravského moldanubika. Horniny jsou většinou silně migmatitizované a místy jsou prostoupené až několik metrů širokými mylonitovými pásy. Převažujícím typem jsou biotitové a sillimanit-biotitové pararuly v různém stupni migmatitizace. Přítomny jsou rovněž tělesa serpentinitů, amfibolitů, granitoidů a žilné magmatické horniny. Biotitické pararuly jsou obvykle šedé až tmavě šedé horniny s výrazně plošně paralelní texturou. Struktura je granolepidoblastická až lepidogranoblastická, místy se objevují porfyroblastické struktury s porfyroblasty živců. Hlavními minerály jsou křemen, plagioklas, biotit a muskovit. Z vedlejších a druhotných minerálů jsou zastoupeny sillimanit, chlorit, granát, apatit, zirkon a titanit. Amfibolitová tělesa tvoří vložky o mocnosti do 10 m, hornina je tmavě šedá s paralelní texturou. Hlavním tmavým minerálem je amfibol, podřadně je přítomen biotit. Ze světlých minerálů převažuje plagioklas, akcesoricky jsou přítomny křemen, epidot a pyrit. Magmatity jsou v lomu zastoupeny tělesem horniny, která je obvykle označována jako dvojslídný granit („pohledská žula“) a jejíž geneze je spojována s melechovským masivem moldanubického plutonu. Hornina je světle šedá, středně zrnitá s porfyrickou strukturou. Podle minerálního složení křemen, plagioklas, biotit je vhodnější ji označit jako leukokratní granodiorit až tonalit. Porfyrické vyrostlice tvoří xenomorfní křemen, automorfní až hypautomorfní plagioklasy s výrazně zonální stavbou a lištovitý biotit. Základní hmotu reprezentují drobná zrna křemene, živců a biotitu. Celková stavba velmi připomíná žilné horniny typu mikrogranitů. Aplitové žíly mají mocnost od několika centimetrů do několika decimetrů a protínají všechny typy hornin. Mají pouze primitivní složení křemen a živec. Pegmatitové žíly jsou méně hojné, často diskondartně protínají komplex metamorfovaných hornin a dosahují mocnosti 40–70 cm. Některé pegmatity vykazují zonální stavbu, od okraje aplitický lem, granitická a bloková jednotka. Poměrně častým jevem jsou uzavřeniny ultrabazických hornin v moldanubických rulách. Na první pohled působí odlišně od okolních hornin nejen barvou, ale i složením a zrnitostí. Jejich přítomnost je zvýrazněna reakčním lemem. Tvar uzavřenin je nejčastěji oválný či oválně protáhlý, v hornině tvoří náhodně rozmístěná „hnízda“. Každá z ultrabazických nodulí je tvořena jádrovou horninou či jádrem a reakčním antofylitovým lemem. Na lokalitě byly popsány dva typy uzavřenin. První typ tvoří nodule tvořené jemnozrnným, kompaktním černým dunitem. Druhým typem uzavřenin je středně zrnitý, kompaktní hornblendit se všesměrnou texturou. Oba typy uzavřenin velmi pravděpodobně pocházejí ze svrchního pláště a dokumentují tak jeho složení. Lom u Pohledu se nachází přibližně v centru havlíčkobrodského rudního revíru. Zrudnění je vázáno na puklinový systém směru SZ-JV a převažují v něm pyrit a sfalerit, méně jsou zastoupeny galenit, arzenopyrit a pyrhotin. Některé pukliny jsou vyplněny až 30 cm mocnými žilkami, které obsahují křemen, pyrit, pyrhotin a Fe bohatý sfalerit.