Meandry Svratky u Milov
Horní tok řeky Svratky mezi obcemi Křižánky a Milovy s široce rozevřenou údolní nivou s ojediněle zachovalým systémem říčních meandrů. V široké údolní nivě se systémem slepých ramen a periodických tůních je zachována mozaiky přírodě blízkých vlhkomilných a mokřadních lučních společenstev s fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů a vrbin lemujících meandrující tok i slepá ramena s mokřady. To vše dohromady vytváří zcela ojedinělý krajinný komplex.
Lokalita se nachází v CHKO Žďárské vrchy.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Horní tok Svratky sevřený rulovými hřbety svrateckého krystalinika vytvořil denudací měkčích svorových hornin mezi obcemi Křižánky a Milovy v nadmořské výšce 590 - 600 m široce rozevřenou údolní nivu s ojediněle zachovalým systémem říčních meandrů. Geologické podloží je tvořeno pásmem svorů uložených v biotitických rulách a migmatitech svrateckého krystalinika a překrytých štěrkopískovými sedimenty, na nichž jsou vytvořeny oglejené aluviální půdy s kolísající hladinou podzemní vody. V široké údolní nivě se systémem slepých ramen a periodických tůní se zachovala mozaika přírodě blízkých vlhkomilných a mokřadních lučních společenstev s fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů a vrbin. Dominuje zde mozaika mokřadní vegetace vysokých ostřic s porosty chrastice rákosovité, vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad. Zánikem tradičního obhospodařování luk v údolní nivě a jeho omezením na plochy dostupné pro mechanizacivšak bohužel došlo k ochuzení druhové rozmanitosti území, především snížením zastoupení druhově bohatých vlhkých pcháčových luk. Niva je protkána sítí říčních meandrů, slepých ramen a depresí s periodickými tůněmi a mokřady se společenstvy vodních rostlin a vegetací bahnitých substrátů. v okrajích území jsou zastoupeny ostřicovo-rašeliníkové louky, fragmenty smilkových trávníků a ovsíkových luk. Na zachovaná přírodní společenstva je vázán výskyt řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Okrajem území prochází Milovská naučná stezka
Horní tok Svratky sevřený rulovými hřbety svrateckého krystalinika vytvořil denudací měkčích svorových hornin mezi obcemi Křižánky a Milovy v nadmořské výšce 590 - 600 m široce rozevřenou údolní nivu s ojediněle zachovalým systémem říčních meandrů. Geologické podloží je tvořeno pásmem svorů uložených v biotitických rulách a migmatitech svrateckého krystalinika a překrytých štěrkopískovými sedimenty, na nichž jsou vytvořeny oglejené aluviální půdy s kolísající hladinou podzemní vody. V široké údolní nivě se systémem slepých ramen a periodických tůní se zachovala mozaika přírodě blízkých vlhkomilných a mokřadních lučních společenstev s fragmenty údolních jasanovo-olšových luhů a vrbin. Dominuje zde mozaika mokřadní vegetace vysokých ostřic s porosty chrastice rákosovité, vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad. Zánikem tradičního obhospodařování luk v údolní nivě a jeho omezením na plochy dostupné pro mechanizacivšak bohužel došlo k ochuzení druhové rozmanitosti území, především snížením zastoupení druhově bohatých vlhkých pcháčových luk. Niva je protkána sítí říčních meandrů, slepých ramen a depresí s periodickými tůněmi a mokřady se společenstvy vodních rostlin a vegetací bahnitých substrátů. v okrajích území jsou zastoupeny ostřicovo-rašeliníkové louky, fragmenty smilkových trávníků a ovsíkových luk. Na zachovaná přírodní společenstva je vázán výskyt řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Okrajem území prochází Milovská naučná stezka
