Památka se nachází v lesním komplexu na centrálním hřbetu Devítiskalské vrchoviny 1,5 km jižně od Křižánek. Typický rulový skalní útvar s rozsáhlými balvanitými sutěmi na svazích je ukázkou mrazového zvětrávání v periglaciálních podmínkách pleistocénu a je důležitým hnízdištěm vzácného ptactva. Z tohoto důvodu není turisticky zpřístupněn a není zde dovolena horolezecká činnost.
Podrobný popis:
Skalní útvar vypreparovaný z pruhu migmatitických a biotitických rul procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Tvoří jej svahový mrazový srub s výškově odsazenými bloky a délkou 70 m. Převislá východní stěna dosahuje výšky 15 m. Povrch stěn je zvětráváním vymodelován do skalních prohlubní a voštin. Na úpatí skály je odlámaná suťová halda a celý svah do široce rozevřeného údolí Svratky je poset nejrozsáhlejšími kongeliflukčními pokryvy v oblasti . Na nich jsou vytvořeny mělké ochrické půdy.
Lesní porosty v okolí tvoří hospodářské porosty smrku ztepilého (Picea abies) s ojediněle přimíšeným bukem lesním (Fagus sylvatica) a s nepůvodním modřínem opadavým (Larix decidua). Na skalách rostou pionýrské dřeviny bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Chudý bylinný podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) a k. rozložená (D. dilatata). Skály a suťě jsou porostlé vegetací lišejníků (Cladonia squamosa, Parmeliopsis ambigua, Rhisocarpon geographicum) a mechů, kterých zde bylo zjištěno 15 druhů (např. Cynodontium policarpum, Paraleucobryum longifolium, Dicranella heteromala). Z fauny území obývají běžné druhy převáženě smrkových lesních porostů vyšších poloh Českomoravské vrchoviny, mezi nimiž jsou početně zastoupeni ptáci, např. puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Na skále zahnízdil v oblasti se rozšiřující krkavec velký (Corvus corax).