Přírodní památka Kozének představuje jeden z nejvýznamnějších komplexů řídkých krátkostébelných acidofilních trávníků na území Kraje Vysočina. Území je situováno na pomezí agrární krajiny a pásu lesů lemující kaňon řeky Jihlavy.
Lokalita má velmi vysokou druhovou diverzitou. Vyskytují se zde silně ohrožené druhy rostlin křivatec český (Gagea bohemica), vstavač kukačka (Orchis morio), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a živočichů - nap. ještěrka zelená (Lacerta viridis) a široké spektrum teplomilného hmyzu.
Lokalita je zároveň evropsky významnou lokalitou (EVL) celoevropské sítě chráněných území Natura 2000.
Podrobný popis:
Lokalita leží v zemědělsky využívané krajině plošiny mezi údolími řek Oslavy a Jihlavy, zaujímá nevýrazný hřbet a navazující mírné svahy s jihozápadní a severní expozicí. Podloží je tvořeno rulami, granulity a migmatity s tělesy hadců neboli serpentinitů, které mají specifický vliv na složení a strukturu na nich rostoucí vegetace. Půdním typem na lokalitě jsou kambizemě.
Společenstva trávníků jsou podle hloubky, minerální bohatosti a dostupnosti živin složeny z pestré mozaiky. Převažujícím typem vegetace jsou acidofilní suché trávníky s přechody k ovsíkovým loukám a smilkovým trávníkům. Místy se vyskytují rozptýlené dřeviny. Jednotlivě lze na území nalézt staré keře jalovce obecného (Juniperus comunnis) dokládající historické pastevní využití lokality.
Z vzácných a ohrožených druhů musíme na prvních místech jmenovat koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), vstavač kukačku (Orchis morio) a křivatec český (Gagea bohemica) a lomikámen cibulkatý (Saxifraga granulata). Z dalších druhů můžeme spatřit jetel horský (Trifolium montanum), pampelišku červenoplodou (Taraxacum sect. Erythrosperma), modřenec chocholatý (Muscari comosum), kručinku chlupatou (Genista pilosa), ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys), silenku ušnici (Silene otites), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) či rozrazil klasnatý (Veronica spicata).
Kromě již zmíněného je lokalita také významnou entomologickou lokalitou. Ze vzácných a ubývajících motýlů zde
byli zaznamenáni modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), okáč medyňkový (Hipparchia fagi), soumračník čárkovaný (Hesperia comma), dále ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Zajímavý je rovněž výskyt početné populace vzácné saranče malé (Stenobothrus stigmaticus).
Lokalita se nachází v území dlouhodobě osídleném, zřejmě od neolitu. I Kozének byl dlouhodobě zemědělsky využívaným územím. Leží v okrajové oblasti pravěké ekumeny, souvisle osídlené zemědělci více jak 7000 let. Zemědělské využití krajiny ovlivnilo charakter krajiny změnou jejího využití místo lesních ekosystémů. Na základě výskytu řady xerotermních trávníků a pionýrských společenstev lze usoudit na dlouhodobé pastevní využití lokality v kombinaci s kosením.
Pastva hovězího dobytka a posléze ovcí probíhala na Kozénku do konce 80.let a přispěla soustavným spásáním a narušováním půdního krytu k výskytu společenstev se zastoupením, dnes již
vzácných, druhů snášejících stres a potlačila konkurenci bujnějších vytrvalých trav. Tato cenná, byť člověkem vytvořená společenstva, mají mnohé znaky přírodních ekosystémů.
Zásahy a péče ochrany přírody v tomto území do značné míry souvisí se zemědělským hospodařením. Ačkoli typickým využitím území byla historicky pastva, v době existence chráněného území bylo převládajícím managementem kosení. Kosení v posledních letech probíhá jedenkrát ročně s ponecháváním části porostů neposekaných jako refugium pro
hmyz, převážně na podzim je prováděno přepasení.