Přírodní památka Kozének nedaleko Lhánic ležící v nadmořské výšce 356 až 381 m chrání krátkostébelné xerotermní pastviny s vysokou druhovou diverzitou. Vyskytují se zde silně ohrožené druhy rostlin křivatec český (Gagea bohemica), vstavač kukačka (Orchis morio), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a živočichů - například ještěrka zelená (Lacerta viridis).
Podrobný popis:
Lokalita leží v zemědělsky využívané krajině plošiny mezi údolími řek Oslavy a Jihlavy, zaujímá nevýrazný hřbet a navazující mírné svahy s jihozápadní a severní expozicí. Podloží je tvořeno rulami, granulity a migmatity s tělesy hadců neboli serpentinitů, které mají specifický vliv na složení a strukturu na nich rostoucí vegetace. Půdním typem na lokalitě jsou kambizemě. Společenstva trávníků jsou podle hloubky, minerální bohatosti, dostupnosti živin složeny z mozaiky xerotermních úzkolistých trávníků, acidofilních trávníků mělkých půd s efemerními druhy a sukulenty, pozoruhodně i f fragmentu smilkových pastvin. Z vzácných a ohrožených druhů musíme na prvních místech jmenovat koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), vstavač kukačku (Orchis morio) a křivatec český (Gagea bohemica). Významný je i výskyt lomikámene cibulkatého (Saxifraga granulata), překvapivý je naopak výskyt podhorských acidofytů smilky tuhé (Nardus stricta) a vítodu ostrokřídlého (Polygala multicaulis). Z dalších druhů můžeme spatřit jetel horský (Trifolium montanum), mateřídoušku časnou (Thymus praecox), pampelišku červenoplodou (Taraxacum sect. Erythrosperma), modřenec chocholatý (Muscari comosum), kručinku chlupatou (Genista pilosa), ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys), mochnu sedmilistou (Potentilla heptaphylla), z trav smělek štíhlý (Koeleria macrantha), ovsíř luční (Helictotrichon pratensis), kostřavu řlábkatou (Festuca rupicola) a lipnici cibulkatou (Poa bulbosa). Dosud bohužel neproběhl podrobnější zoologický průzkum území.
Lokalita byla tradičně využívána jako pastvina, část byla asi i kosena. Několik agrárních teras v severní části území bylo využíváno jako orná půda. Pastva hovězího dobytka a posléze ovcí probíhala na Kozénku do konce 80. let 20. st. Po jejím přerušení se začaly šířit některé mezofilní druhy, které způsobily posun ve složení vegetace v neprospěch ohrožených druhů, místy se začaly rozšiřovat porosty dřevin. V posledních letech je lokalita alespoň kosena.