Čertův hrádek
zpět do výpisu
Zbytky žulové skalní hradby na jednom z hřbetů skupiny Čeřínku na rozhraní Jihlavska a Pelhřimovska jsou pozůstatkem tropického zvětrávání v třetihorách a intenzivního mrazového zvětrávání v chladných obdobích pleistocénu. Jsou zde vyvinuta přírodě blízká lesní společenstva submontánního stupně.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Skalní hradba ze žuly typu Čeřínek má délku 50 m a šířku asi 40 m. V jednom případě má až charakter skalní věže, s nápadně patrnou lavicovitou odlučností žuly o šířce lavic až 40 cm. Dobře jsou patrná torza skalních mís, na jednom místě je pozoruhodný skalní hřib, četné jsou skalní převisy. Ve vegetaci převažují druhově chudé kyselé bučiny. Ve stromovém patru dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), hojněji je zastoupen také smrk ztepilý (Picea abies), vzácně je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba) a na kamenitých rozpadech skalních útvarů také javor klen (Acer pseudoplatanus). Vzhledem k chudému geologickému podloží a málo úživnému substrátu je bylinné patro velmi chudé a mezerovité. Přesto se zde vyskytuje kostřava lesní (Festuca altissima), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montamum) i svízel vonný (Galium odoratum). Lesní porosty byly na lokalitě v minulosti pozměněny lesnickým hospodařením, dnes však už probíhá jejich postupná obnova vkládáním kotlíků (obnovných prvků) a ponecháním přirozeného zmlazení. Území obývá řada regionálně výzmnamných druhů živočichů, např. mravenec Formica lugubris, jestřáb lesní (Accipiter gentilis), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) nebo krkavec velký (Corvus corax). Ve skalách občas hnízdí výr velký (Bubo bubo).
Skalní hradba ze žuly typu Čeřínek má délku 50 m a šířku asi 40 m. V jednom případě má až charakter skalní věže, s nápadně patrnou lavicovitou odlučností žuly o šířce lavic až 40 cm. Dobře jsou patrná torza skalních mís, na jednom místě je pozoruhodný skalní hřib, četné jsou skalní převisy. Ve vegetaci převažují druhově chudé kyselé bučiny. Ve stromovém patru dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), hojněji je zastoupen také smrk ztepilý (Picea abies), vzácně je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba) a na kamenitých rozpadech skalních útvarů také javor klen (Acer pseudoplatanus). Vzhledem k chudému geologickému podloží a málo úživnému substrátu je bylinné patro velmi chudé a mezerovité. Přesto se zde vyskytuje kostřava lesní (Festuca altissima), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montamum) i svízel vonný (Galium odoratum). Lesní porosty byly na lokalitě v minulosti pozměněny lesnickým hospodařením, dnes však už probíhá jejich postupná obnova vkládáním kotlíků (obnovných prvků) a ponecháním přirozeného zmlazení. Území obývá řada regionálně výzmnamných druhů živočichů, např. mravenec Formica lugubris, jestřáb lesní (Accipiter gentilis), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) nebo krkavec velký (Corvus corax). Ve skalách občas hnízdí výr velký (Bubo bubo).
