Skalnatý hřeben vrchu Peperek (675 m n. m.) s několika pseudokary, balvanovými proudy a sutěmi s dochovanými společenstvy javorových bučin s vtroušenou jedlí a jilmem horským. Nachází se západně od Žďáru nad Sázavou na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v nadmořské výšce 620 až 675 m.
Podrobný popis:
Tři sta metrů dlouhý skalnatý hřeben s množstvím charakteristických skalních útvarů, které byly vypreparovány čtvrtohorním mrazovým zvětráváním z výchozů pyroxenických rul a kvarcitů strážeckého moldanubika. Souvislý skalnatý hřeben je rozčleněn dvěma širokými depresemi a pseudokary, z nichž vycházejí balvanové proudy. Na nich se uchoval jedinečný fragment druhově bohatých suťových lesů asociace Lunario-Aceretum, neboli měsíčnicových javořin. Ve stromovém patru u nich převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), vmíšeny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a jilm horský (Ulmus glabra). Druhově bohaté je zejména bylinné patro, ve kterém nás jistě upoutá mohutná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), porosty tvoří bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a hojné jsou kapradiny kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris). V brzkém jaře kvetou jaterník podléška (Hepatica nobilis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) či drobné keře lýkovce jedovatého (Daphne mezereum). Na skalách se uchytily pionýrské dřeviny jako borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Dobře prozkoumaná je flóra mechorostů a lišejníků, které tvoří určující složku vegetace skal a sutí.
Území obývá řada střevlíkovitých brouků, mravenec Formica lugubris, ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), jezevec lesní (Meles meles) a zalétají sem i různé druhy netopýrů.