Šilhánky
zpět do výpisu
Přírodní památku tvoří potoční niva se dvěma rybníky (Pařezáček a Šilhánek) na bezejmenném přítoku Třešťského potoka. Rybníky spolu s přilehlými mokřadními biotopy leží v oboře pod hradem Roštejn a jsou z obou stran lemovány smrkovou monokulturou. Území je významné především výskytem obojživelníků.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Přírodní památka je situována v mělkém zalesněném údolí bezejmenného potoka na jižním okraji rozsáhlého lesního komplexu v nadmořské výšce přibližně 630 m n. m. Geologickým podkladem jsou kvartérní usazeniny v nivě potoka na vyvřelinách moldanubika (granit). Půdními typy lokality jsou zrašelinělé a modální gleje, v okolí rybníčků se nachází oglejené kambizemě. V rybnících můžeme najít rdest vzplývavý (Potamogeton natans), při okrajích jsou vyvinuty porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata) se zábělníkem bahenním (Comarum palustre), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), ptačincem bahenním (Stellaria palustris) a místy i se souvislým porostem rašeliníků (Sphagnum sp.). V hlubší vodě roste i rákos obecný (Phragmites australis), puškvorec obecný (Acorus calamus), zblochan vodní (Glyceria aquatica) a přeslička poříční (Equisetum fluviatile). Porosty podél potoka mezi jednotlivými rybníky tvoří společenstvo potočních až prameništních olšin s vyvinutým stromovým patrem, bylinné patro je mezotrofní místy s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a šťovíkem kadeřavým (Rumex crispus), ale převažujícími metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), rdesnem peprníkem (Persicaria hydropiper), karbincem evropským (Lycopus europaeus), blatouchem bahenním (Caltha palustris), třtinou šedavou (Calamagrostis canescens). Na mokřadních loukách rostou mochna bahenní (Comarum palustre), starček potoční (Tephroseris crispa), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa). U rybníka Šilhánek je významná zrašelinělá loučka s mochnou bahenní (Comarum palustre) na levém břehu. Lokalitu obývají populace několika druhů obojživelníků, vedle evropsky významné kuňky obecné (Bombina bombina) i čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokanů hnědých (Rana temporaria), skokanů krátkonohých (Pelophylax lessonae) a rosničky zelené (Hyla arborea). Pravidelný je zde také výskyt vydry říční (Lutra lutra). Populace kuňky obecné (Bombina bombina) na lokalitě čítá řádově desítky jedinců, nejvýznamnějším místem rozmnožování je horní rybník. Ornitologický význam území je limitován malou rozlohou rybníků a limitovanou nabídkou litorálních porostů. Rybníky slouží jako potravní stanoviště např. pro ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a čápa černého (Ciconia ciconia).
Přírodní památka je situována v mělkém zalesněném údolí bezejmenného potoka na jižním okraji rozsáhlého lesního komplexu v nadmořské výšce přibližně 630 m n. m. Geologickým podkladem jsou kvartérní usazeniny v nivě potoka na vyvřelinách moldanubika (granit). Půdními typy lokality jsou zrašelinělé a modální gleje, v okolí rybníčků se nachází oglejené kambizemě. V rybnících můžeme najít rdest vzplývavý (Potamogeton natans), při okrajích jsou vyvinuty porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata) se zábělníkem bahenním (Comarum palustre), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), ptačincem bahenním (Stellaria palustris) a místy i se souvislým porostem rašeliníků (Sphagnum sp.). V hlubší vodě roste i rákos obecný (Phragmites australis), puškvorec obecný (Acorus calamus), zblochan vodní (Glyceria aquatica) a přeslička poříční (Equisetum fluviatile). Porosty podél potoka mezi jednotlivými rybníky tvoří společenstvo potočních až prameništních olšin s vyvinutým stromovým patrem, bylinné patro je mezotrofní místy s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a šťovíkem kadeřavým (Rumex crispus), ale převažujícími metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), rdesnem peprníkem (Persicaria hydropiper), karbincem evropským (Lycopus europaeus), blatouchem bahenním (Caltha palustris), třtinou šedavou (Calamagrostis canescens). Na mokřadních loukách rostou mochna bahenní (Comarum palustre), starček potoční (Tephroseris crispa), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa). U rybníka Šilhánek je významná zrašelinělá loučka s mochnou bahenní (Comarum palustre) na levém břehu. Lokalitu obývají populace několika druhů obojživelníků, vedle evropsky významné kuňky obecné (Bombina bombina) i čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokanů hnědých (Rana temporaria), skokanů krátkonohých (Pelophylax lessonae) a rosničky zelené (Hyla arborea). Pravidelný je zde také výskyt vydry říční (Lutra lutra). Populace kuňky obecné (Bombina bombina) na lokalitě čítá řádově desítky jedinců, nejvýznamnějším místem rozmnožování je horní rybník. Ornitologický význam území je limitován malou rozlohou rybníků a limitovanou nabídkou litorálních porostů. Rybníky slouží jako potravní stanoviště např. pro ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a čápa černého (Ciconia ciconia).