Bývalá pastvina s roztroušenými jalovci na členitých svazích hluboce zaříznutého údolí Leštinského potoka před jeho ústím do řeky Jihlavy u Číchova představuje významný krajinotvorný prvek v regionu. Hostí některé chráněné a regionálně významné druhy rostlin organismů, z nichž nejvýznamnější je populace hořečku nahořklého (Gentianella amarella).
Podrobný popis:
Bývalá svažitá pastvina hostí komplex suchomilných trávníků společenstev bylinných lemů a mezofilních křovin. Horninové podloží tvoří mramory a skarny uložené v rulách moravského moldanubika. Na lokalitě se nachází i malý opuštěný lom. Povrch pokrývá kambizem, místy se vyvinul glej a na odvalech v lomu leží antropogenní půdy. Vegetaci tvoří pestrá mozaika suchomilných trávníků mělkých půd, travinobylinných lemů a křovin. Přítomnost bazického podloží ovlivňuje tato společenstva směrem k širokolistým suchým trávníkům, na místech mimo bazické podloží však nacházíme i náznaky přechodů k acidofilním suchým trávníkům. Malá, ale regionálně důležitá, je populace hořečku nahořklého (Gentianella amarella), vyskytujícího se na Třebíčsku pouze na dvou místech. K významnějším rostlinným druhům patří např. řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), pamětník rolní (Acinos arvensis), huseník chlupatý (Arabis hirsuta), pupava obecná (Carlina vulgaris) či chrpa čekánek (Centaurea scabiosa). V minulosti byla uváděna i záraza vyšší (Orobanche elatior), parazitující na čekánku. Dále se zde vyskytují bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), čičorka pestrá (Coronilla varia), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), kostřava ovčí (Festuca ovina) a mnohé jiné druhy. Roztroušeně zde roste i jalovec obecný (Juniperus communis). V podrostu lískových křovin můžeme spatřit hajní druhy jako kopytník evropský (Asarum europaea), jaterník podléšku (Hepatica nobilis) či pro nižší polohy jižní část Českomoravské vrchoviny typický brambořík nachový (Cyclamen purpurascens).
Celé údolí obývají druhově pestrá společenstva hmyzu. V početné populaci zde žije např. hnědásek květelový (Melitaea didyma), dále např. okáč kostřavový (Arethusana arethusa), ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), žlutokřídlec janovcový (Rhodostrophia vibicaria), můry Eucarta virgo a Eriopygodes imbecillus nebo faunisticky významný štětconoš smrkový (Calliteara abietis).
I na této lokalitě došlo po ukončení tradičního obhospodařování, kterým byla pastva, k postupnému zarůstání a ustupování cenných druhů. V současnosti probíhají snahy o udržení populace hořečku nahořklého spočívající zejména v kosení cenných partií a vyřezávání náletových dřevin.