PP Syenitové skály se nachází u obce Pocoucov, asi 3 km severně od centra Třebíče na strmém, levobřežním, převážně západně až jihozápadně orientovaném svahu údolí potoka Lubí. Jedná se o poslední zachovaný velký komplex balvanů a skal v oblasti Třebíč – Trnava – Budíkovice se zachovalým rozpadem syenitu a s vegetací suchomilných acidofilních trávníků.
Podrobný popis:
Území leží v rozpětí nadmořských výšek 440 až 466 m, na strmém svahu mezi výrazně odděleným okrajem údolní nivy potoka Lubí a poměrně ostrou horní hranou svahu. Z geologického hlediska náleží lokalita do moravského moldanubika, a to k třebíčskému žulosyenitovému masivu variského stáří. Podloží je tvořeno neutrálními žulosyenity, které na strmých svazích často vystupují na povrch. Zahlubováním potoka Lubí byla obnažena exfoliační klenba s balvanitým pokryvem. Balvany mají rozměry cca 3 x 4 x 1 m a mají zaoblené povrchy. Vznikly intenzivním rozpadem žulosyenitu a byly odkryty odnosem zvětralin v paleogénu. Svah je tedy často typicky skalnatý, s výchozy podloží nebo s balvany. V území probíhá patrné mrazové zvětrávání. Z kvartérních sedimentů se uplatňují svahoviny ve spodních částech a na bázích svahu, ve svahové erozní sníženině nacházející se spíše v severní části ZCHÚ je původ sedimentů deluvifluviální. Půdy jsou mělké, jedná se o mozaiku kyselých a typických kambizemí, litozemí na skalách a suťových rankerů.
Aktuální stav přírodní památky je výrazně odlišný od doby jejího vyhlášení v roce 1950. Převažující část svažitého území je pokryta náletovým lesem s převahou asi čtyřicetiletých dubů letních (Quercus robur), který se místy díky několika starším dubů fyziognomicky blíží přirozeným lesním společenstvům. V některých partiích je přimíšen i nálet břízy (Betula pendula), osiky (Populus tremula), často je poměrně hojná líska (Corylus avellana), při okrajích i keře trnky (Prunus spinosa) a růže (Rosa canina). V řídkém podrostu můžeme najít lipnici hajní (Poa nemoralis), kostřavu ovčí (Festuca ovina), při bázi svahu roste i kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Jižně orientovaný svah hostí cennější společenstva suchých acidofilních trávníků. Právě takový byl dřívější vzhled území, vyskytovaly se zde vzácné druhy jako smil písečný (Helichrysum arenarium), vstavač kukačka (Orchis morio) či kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). V těsné blízkosti chráněného území roste jalovec obecný (Juniperus communis).
V době vyhlášení ZCHÚ v padesátých letech přestavovala území extenzivní pastvina s rozptýlenými dřevinami. Tento ideální stav se však brzy měnil v době kolektivizace vlivem absence obhospodařování, kdy se začali prosazovat náletové dřeviny na úkor nelesních ploch a postupně vytvořily stávající lesní plochy, jejichž přítomnost však nelze chápat jako negativní stav. Absence pastvy a jakéhokoliv obhospodařování vedla sice k téměř úplné likvidaci původních ekosystémů, ale samovolně došlo na dosti velké ploše ke spontánnímu vzniku přírodě blízkého, fyziognomicky až přirozeného vertikálně diferencovaného lesního porostu, který se stává jedním z předmětů ochrany.
Aktuální stav PP Syenitové skály je především důsledkem dlouhodobé, několik desetiletí trvající absence managementu a obhospodařování ZCHÚ. Náhled na škodlivé vlivy se však z důvodů pokročilé sukcese původních náletových dřevin v některých částech PP mění. Celkově je nutno na škodlivost vlivů nahlížet diferencovaně pro jednotlivé dílčí plochy PP. Vybrané samovolně zalesněné plochy je třeba převést do lesního půdního fondu. Velmi pokročilá sukcese původních náletových porostů vylučuje možnost obnovení ZCHÚ do podob v době vyhlášení této PP. Absence managementu je v tomto novém úhlu pohledu na výše uvedených lesních plochách spíše pozitivem. V případě nelesních ploch a mozaikovitých přechodů je jakákoliv absence managementu jednoznačně negativním jevem – absence kosení, absence odstraňování náletu.
Ruderalizace některých částí ZCHÚ je spíše důsledkem negativních vlivů z minulosti – jedná se zejména o hnojení na plošině nad horní svahovou hranou. Ruderalizace je však nadále podporována splachy ze zemědělských pozemků a také neodstraňováním ruderalizované vegetace.