PP Hluboček je tvořena dvěmi navzájem oddělenými částmi vzdálenými od sebe cca 500 m, které se nacházejí při pravém břehu řeky Jihlavy mezi Třebíčí a Vladislaví. Lokality se nacházejí částečně v nivě řeky Jihlavy, částečně na mírných okrajích svahů navazujících bezprostředně na nivu. Předmětem ochrany jsou nivní louky s výskytem ladoňky dvoulisté pravé (Scilla bifolia subsp. bifolia).
Podrobný popis:
PP Hluboček je tvořena dvěmi navzájem oddělenými částmi, východní a západní, vzdálenými od sebe cca 500 m, které se nacházejí při pravém břehu řeky Jihlavy mezi Třebíčí a Vladislaví. Rozpětí nadmořských výšek je cca 386 m až 390 m. Podloží tvoří kvartérní povodňové hlíny v nadloží pleistocenních fluviálních štěrků nivy řeky Jihlavy. V okrajových svahových polohách se částečně uplatňují i svahoviny. Půdy jsou v těsné návaznosti na tok Jihlavy tvořeny glejovou fluvizemí, ta výše přechází do typických kambizemí, lokálně v podmáčených svahových okrajových polohách i do pseudoglejů typických až kambických. Nejnižší úroveň nivy je ve východní části lokálně mírně podmáčená.
V současnosti jsou obě části chráněného území využívány jako kulturní až polokulturní louky. Důvodem ochrany této lokality je výskyt na jaře modře kvetoucí cibulkaté ladoňky dvoulisté pravé (Scilla bifolia subsp. bifolia), která je zde na hranici svého rozšíření směrem do nitra Českomoravské vrchoviny. Lokality ležící níže po proudu řeky Jihlavy bohužel zanikly výstavbou Dalešické přehrady. Spolu s ladoňkou zde rostou křivatec žlutý (Gagea lutea), dymnivka plná (Corydalis solida), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), pižmovka mošušová (Adoxa moschatellina), na sušších okrajích lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) a penízek modravý (Thlaspi caerulescens).
Zásadní negativní vlivy na populaci ladoňky dvoulisté měli v minulosti zejména hnojení a vápnění, a obnova trvalých travních porostů orbou a následným výsevem směsí kulturních trav. Všechny tyto vlivy vedly ke zkulturnění luk, úbytku počtu citlivějších druhů (včetně ladoňky), ruderalizaci a celkové degradaci. V současnosti jsou tyto zásahy vyloučeny, louka se pravidelně kosí, nepoužívají se umělá hnojiva a těžká zemědělská technika.