Černá blata
zpět do výpisu
Zachovalý lesní porost charakteru květnaté bučiny s druhově bohatým bylinným patrem barevně nápadným v jarním období leží nedaleko bývalé hájenky Černá Blata u silnice Dešov - Zálezí v Novosyrovickém lese nedaleko hranice okresu Třebíč a Znojmo. Výskyt typických hájových druhů.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Geologické podloží je tvořeno migmatity a rulami, v širším okolí se nalézají biotické pararuly, místy překryté sprašemi. Půdní pokryv tvoří kambizem typická, na sprašových pokryvech fluvizem typická. Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), vmíšen je habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a dub zimní (Quercus petraea). V okolních kulturních porostech dominuje pěstovaný smrk ztepilý (Picea abies), který se bohužel náletem šíří i do chráněného území. Pěkně a typicky je vyvinuté bylinné patro, jehož většina druhů kvete na jaře, v době kdy ještě není tolik zastíněno později rozvitými listy dřevin. Spatřit zde můžeme typické hájové druhy jako jaterník podléšku (Hepatica nobilis), orsej jarní (Ficaria bulbifera), dymnivku dutou (Corydalis cava), sasanku hajní (Anemone nemorosa) i na Českomoravské vrchovině vzácnější žlutokvětou sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenku vyšší (Primula elatior), kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a běžnější k. cibulkonosnou (D. bulbifera), kopytník evropský (Asarum europaeum) či bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis). V brzkém jaru kvete ozdobný keřík lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), na podzim naopak brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Problémem lokality je relativní stejnověkost a jednoetářžovost porostu, který pravděpodobně vznikl v místech předchozího intenzivního hospodaření kombinovaného s pastvou dobytka a to na plochách holých sečí při částečném využití přirozeného zmlazení. Cílem péče je tedy částečné věkové rozrůznění porostu, tomu však brání nadměrné stavy zvěře, které okusem zlikvidují většinu semenáčků listnatých dřevin. Pro umožnění hnízdění lesních druhů ptactva ale i drobných savců jsou ponechávány doupné stromy, ojediněle i padlé stromy, na které je vázáno mnoho druhů hub.
Geologické podloží je tvořeno migmatity a rulami, v širším okolí se nalézají biotické pararuly, místy překryté sprašemi. Půdní pokryv tvoří kambizem typická, na sprašových pokryvech fluvizem typická. Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), vmíšen je habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata) a dub zimní (Quercus petraea). V okolních kulturních porostech dominuje pěstovaný smrk ztepilý (Picea abies), který se bohužel náletem šíří i do chráněného území. Pěkně a typicky je vyvinuté bylinné patro, jehož většina druhů kvete na jaře, v době kdy ještě není tolik zastíněno později rozvitými listy dřevin. Spatřit zde můžeme typické hájové druhy jako jaterník podléšku (Hepatica nobilis), orsej jarní (Ficaria bulbifera), dymnivku dutou (Corydalis cava), sasanku hajní (Anemone nemorosa) i na Českomoravské vrchovině vzácnější žlutokvětou sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenku vyšší (Primula elatior), kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a běžnější k. cibulkonosnou (D. bulbifera), kopytník evropský (Asarum europaeum) či bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis). V brzkém jaru kvete ozdobný keřík lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), na podzim naopak brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Problémem lokality je relativní stejnověkost a jednoetářžovost porostu, který pravděpodobně vznikl v místech předchozího intenzivního hospodaření kombinovaného s pastvou dobytka a to na plochách holých sečí při částečném využití přirozeného zmlazení. Cílem péče je tedy částečné věkové rozrůznění porostu, tomu však brání nadměrné stavy zvěře, které okusem zlikvidují většinu semenáčků listnatých dřevin. Pro umožnění hnízdění lesních druhů ptactva ale i drobných savců jsou ponechávány doupné stromy, ojediněle i padlé stromy, na které je vázáno mnoho druhů hub.
