Lokalita se nachází v lesním komplexu na východním okraji centrálního hřbetu Devítiskalské vrchoviny. Komplex charakteristických geomorfologicky význačných rulových skalních vrcholových a svahových útvarů s okolními balvanitými sutěmi a jejich vegetací nad osadou Samotín v centru CHKO Žďárské vrchy. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Horolezeckou činnost je možno provozovat na vyznačených úsecích.
Podrobný popis:
Skalní skupina vznikla procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Na skalních stěnách se vlivem zvětrávání vytvořily skalní výklenky a hluboká puklinová jeskyňka. Na konci hřebene se nalézá deprese pseudokaru z něhož po svahu sestupuje balvanový proud. Na sutích kolem skal se vytvořily mělké ochrické půdy přecházejí dále v kyselé kambizemní podzoly. Nejmohutnější skalní útvar se nazývá Výspa a dosahuje výšky až 20 metrů. Lesní porosty v okolí skal jsou tvořeny umělými kulturami smrku na stanovištích kyselých smrkových bučin. U skal roste několik buků lesních (Fagus sylvatica) a ojediněle vtroušená je i jedle bělokorá (Abies alba). Na skalách se nachází zbytky reliktního boru s pionýrskými dřevinami borovicí lesní (Pinus sylvestris), břízou bělokorou (Betula pendula) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Bylinný podrost tvoří porosty borůvky černé (Vaccinium myrtillus), dále zde roste šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), d. rozložená (D. dilatata). Skály a sutě jsou porostlé vegetací lišejníků, z nichž jsou hojné terčovka skalní (Parmelia saxatilis), drobnovýtruska hnědavá (Acerospora fuscata), terčovka otrubičnatá (Evernia furfuracea). Z fauny obývají území běžné druhy smrkových lesních porostů vyšších poloh Českomoravské vrchoviny. Z ptáků zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco), káně lesní (Boteo buteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), křivka obecná (Loxia curvirostra), krkavec velký (Corvux corax) a výr velký (Bubo bubo).