Památka se nachází v lesním komplexu na centrálním hřbetu Devítiskalské vrchoviny nad obcí Křižánky v nadmořské výšce 700 - 743 m.
Jedná se o izolovaný rulový skalní blok, který je zároveň hnízdištěm vzácného ptactva. Horolezecká činnost je v území časově omezena z důvodu regenerace vegetačního pokryvu a zajištění klidu ke hnízdění ptactva.
Podrobný popis:
Skalní útvar vypreparovaný z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání má podobu izolovaného skalního bloku se základnou dlouhou 60 m a dosahuje výšky až 28 m. Kolem něj na velmi mírně severovýchodně ukloněném svahu vytvořeny balvanité sutě, překryté mělkými ochrickými půdami. Původní lesní porost tvořený smrkovými bučinami s třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) byl téměř zcela nahrazen hospodářským porostem smrku ztepilého (Picea abies). Dříve dominantní buk lesní (Fagus sylvatica) se vyskytuje už jen vzácně. Na skalách roste bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní podrost běžné acidofyty jako borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris). Skály a sutě jsou porostlé lišejníky (Parmelija saxatilis, Icmadophila ericetorum) a mechorosty, kterých zde bylo zjištěno 19 druhů (např. Hedwigia ciliata, Cynodontium polycarpum, Grimmia commutata). Lesní porost kolem skal obývají datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco) a v okolí hnízdí i sýc rousný (Aegolius funereus). Do poloviny 20. st. zde hnízdil sokol stěhovavý (Falco peregrinus), v dnešní době zde nocuje a hnízdí v CHKO se rozšiřující krkavec velký (Corvus corax).