Skalní útvar s balvanovým mořem ve vrcholové části CHKO Žďárské vrchy je typickou ukázkou mrazového zvětrávání rul v chladných obdobích čtvrtohor. Dva skalní hřebeny můžeme najít asi 1 km od nejvyššího bodu Žďárských vrchů - Devíti skal, nad silnicí z Kadova do Herálce.
Podrobný popis:
Chráněné území leží na hlavním hřebeni Žďárských vrchů v nadmořské výšce 780–802 metrů nedaleko známějších Devíti skal. Předmět ochrany - rulové skalisko - tvoří dva na sebe navazující hřebeny dlouhé 44 a 35 m vysoké až 12 m, které jsou budované z migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika. Na jejich formování mělo hlavní podíl intenzivní mrazové zvětrávání během chladných období (dob ledových) čtvrtohor. Typickými produkty tohoto procesu jsou i pod skalami ležící suťová halda a na ni navazující balvanové moře. Pozorovat můžeme i lavicovitou odlučnost rulových bloků a skalní hřib. Původním lesním společenstvem vrcholových partií Žďárských vrchů byly smíšené smrkové bučiny s jedlí. Díly lesnímu hospodaření preferujícímu rychleji rostoucí smrk ztepilý (Picea abies) zde však můžeme vidět jen pár exemplářů buku lesního (Fagus sylvatica) a naopak v sousedních porostech můžeme pozorovat negativní jevy s tímto spokojené, jako jsou náchylnost k větrným polomům a hmyzím škůdcům. Na skalách jsou z dřevin hojné jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a bříza bělokorá (Betula pendula), druhové bahtství je vyšší u mechorostů (18 druhů) a lišejníků, ze kterých uvádíme např. terčovku skalní (Parmelia saxatilis). Ze savců zde byli pozorováni rejsek obecný (Sorex araneus), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), z ptáků obývajících lesní porosty vyšších poloh Českomoravské vrchoviny uvádíme datla černého (Dryocopus martius), strakapouda velkého (Dendrocopos major), kalouse ušatého (Asio otus), ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes) a sýkoru parukářku (Parus cristatus). Zalétají sem v okolí hnízdící káně lesní (Buteo buteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krkavec velký (Corvus corax).