Výrazný skalní útvar mezi osadami Blatiny a Samotín v centrální části CHKO Žďárské vrchy zformovaný do podoby mohutné skalní hradby výšky až 35 metrů s charakteristickými prvky mrazového zvětrávání. Jeden z turisticky nejvyhledávanějších cílů na Novoměstku, oblíbený horolezecký terén.
Podrobný popis:
Mohutný skalní útvar byl formován z migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika během starších čtvrohor procesy mrazového zvětrávání. Hlavní skalisko je rozčleněno do několika vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol má výšku 35 metrů, ve směru sever–jih je asi 200 metrů dlouhé a jeho součástí je také asi 7,5 metru dlouhý puklinový tunel. Na původní lesní vegetaci, kterou tvořily smrkové bučiny s třtinou chloupkatou dnes již ukazuje jen pár exemplářů buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bělokoré (Abies alba) v jinak monotónních kulturních smrkových porostech. Na skalách roste borovice lesní (Pinus sylvestris), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a bříza bělokorá (Betula pendula), druhově bohatší je flóra mechorostů a lišejníků, z nichž můžeme uvést např. terčovku skalní (Parmelia saxatilis). Hojná je borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) či kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Z ptáků v území hnízdí datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Pozorovat můžeme i v okolí hnízdícího krkavce velkého (Corcus corax), krahujce obecného (Accipiter nisus) či poštolku obecnou (Falco tinnunculus). Z bezobratlých byla v území zkoumána fauna střevlíkovitých. Území je turisty hojně navštěvováno, navíc se jedná o jeden z nejvyhlášenějších horolezeckých terénů na celé Českomoravské vrchovině. Bohužel doprovodnými negativními vlivy je značný sešlap území, znečišťování území odpadky a dokonce i zakládání ohnišť.