Devět skal
zpět do výpisu
Okolí nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů s rozsáhlými rulovými skalami vzniklými mrazovým zvětráváním v chladných dobách pleistocénu a s fragmentem původních lesních společenstev smrkových bučin. Turisticky velmi vyhledávaný cíl během celého roku.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Skaliska nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů a druhého nejvyššího vrcholu celé Českomoravské vrchoviny jsou budovány migmatitickými a biotitickými rulami svrateckého krystalinika. Byly vypreparovány během ledových dob procesy mrazového zvětrávání ve čtvrohorách podél puklin do dnešní podoby devíti větších a tří menších bloků, které tvoří skalní město. Na jejich úpatí můžeme nalézt zřetelný balvanový proud a v okolí chráněného území dalších jedenáct drobnějších skalních útvarů. Původní lesní vegetaci vyšších poloh, kterými byly smrkové bučiny s třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) nám připomíná lidskou činností přeměněný fragment tohoto společenstva pod kalami, kde jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba) již jen přimíšeny v porostu smrku ztepilého (Picea abies). Na skalách jsou ze dřevin nejčastější bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V druhově chudém podrostu jsou nejhojnější borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavek kyselý (Oxalis acetosella) a z trav metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Na skalách bylo zjištěno 14 druhů mechorostů a několik druhů lišejníků, například populární mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum). Z ptačích obyvatel zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýc rousný (Aegolius funereus), křivka obecná (Loxia curvirostra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax) či v posledních letech jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Chráněné území je značně turisticky navštěvované, na nejvyšší skalisko vede zabezpečený chodník, na několika skalních stěnách je povolena horolezecká činnost.
Skaliska nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů a druhého nejvyššího vrcholu celé Českomoravské vrchoviny jsou budovány migmatitickými a biotitickými rulami svrateckého krystalinika. Byly vypreparovány během ledových dob procesy mrazového zvětrávání ve čtvrohorách podél puklin do dnešní podoby devíti větších a tří menších bloků, které tvoří skalní město. Na jejich úpatí můžeme nalézt zřetelný balvanový proud a v okolí chráněného území dalších jedenáct drobnějších skalních útvarů. Původní lesní vegetaci vyšších poloh, kterými byly smrkové bučiny s třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) nám připomíná lidskou činností přeměněný fragment tohoto společenstva pod kalami, kde jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba) již jen přimíšeny v porostu smrku ztepilého (Picea abies). Na skalách jsou ze dřevin nejčastější bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V druhově chudém podrostu jsou nejhojnější borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavek kyselý (Oxalis acetosella) a z trav metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Na skalách bylo zjištěno 14 druhů mechorostů a několik druhů lišejníků, například populární mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum). Z ptačích obyvatel zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), sýc rousný (Aegolius funereus), křivka obecná (Loxia curvirostra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax) či v posledních letech jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Chráněné území je značně turisticky navštěvované, na nejvyšší skalisko vede zabezpečený chodník, na několika skalních stěnách je povolena horolezecká činnost.
