Krčil
zpět do výpisu
Rozsáhlé rašeliniště se stejnojmenným rybníkem v pramenné oblasti bezejmenného levého přítoku Počáteckého potoka obklopené lesním komplexem nedaleko Počátek na Pelhřimovsku . Lokalita je významná výskytem řady vzácných rašelinných a vodních společenstev .
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Podloží lokality je tvořeno cordieritickými rulami až nebulitickými migmatity. Půdu tvoří především gleje až pseudogleje a nad rašeliništěm silně kyselá kambizem. Díky výskytu četných pramenišť a dostatku srážkové vody se vytvořilo menší rašelinné ložisko ve východní části lokality, ze kterého se řadou odvodňovacích příkopů odvádí voda do rybníka. Lokalita hostí ukázku mokřadních a rašelinných biotopů a je významná výskytem cenných, dnes již vzácných společenstev přechodových rašelinišť. V rybníce se dříve vyskytoval leknín bělostný (Nymphaea candida), v dnešní době je zde nejhojnější rdesno obojživelné (persicaria amphibia). Okrajové části litorálu rybníka zarůstají porosty rákosu (Phragmites australis) a maloplošně přesličky poříční (Equisetum fluviatile). Místy jsou vystřídány vegetací vysokých ostřic s dominující ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria). Na vlastním rašeliništi, které tvoří nejvýznamnější část lokality, roste řada zvláště chráněných druhů rostlin, mezi které patří bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zábělník bahenní (Comarum palustre), ostřice prodloužená (Carex elongata). Ojediněle lze nalézt borůvku bažinnou (Vaccinium uliginosum) a místy se hojně vyskytuje suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V odvodňovacích příkopech roste masožravá bublinatka jižní (Utricularia australis). V severní bezlesé části lokality se vyvinula vegetace podhorských smilkových trávníků s výskytem vzácného hadího mordu nízkého (Scorzonera humilis) či čertkusu lesního (Succisa pratensis). Na některých místech se vytvořily iniciální olšiny a vrbiny s olší lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou popelavou (Salix cinerea) a krušinou olšovou (Frangula alnus). Místy rostou skupiny smrků ztepilých (Picea abies) a náletových dřevin, jako břízy bělokoré (Betula pendula) a tpolu osiky (Populus tremula). Vyskytuje se zde řada vzácných a reliktních druhů pavouků jakými jsou Alopecosa aculeata a Neon valentulus a žije zde i vzácný mravenec rašelinný (Formica picea). Rákosiny jsou vhodným hnízdištěm řady ptáků, sledován zde byl např. moták pochop (Circus aeruginosus) a hnízdí zde kalous ušatý (Asio otus). Lokalita je i významným refugiem obojživelníků. Značným negativním zásahem na lokalitě byla umělá výsadba smrku a olše 70. letech 20. st., v posledních letech je znovu obnoveno každoroční sečení a postupně se odstraňují porosty náletových dřevin.
Podloží lokality je tvořeno cordieritickými rulami až nebulitickými migmatity. Půdu tvoří především gleje až pseudogleje a nad rašeliništěm silně kyselá kambizem. Díky výskytu četných pramenišť a dostatku srážkové vody se vytvořilo menší rašelinné ložisko ve východní části lokality, ze kterého se řadou odvodňovacích příkopů odvádí voda do rybníka. Lokalita hostí ukázku mokřadních a rašelinných biotopů a je významná výskytem cenných, dnes již vzácných společenstev přechodových rašelinišť. V rybníce se dříve vyskytoval leknín bělostný (Nymphaea candida), v dnešní době je zde nejhojnější rdesno obojživelné (persicaria amphibia). Okrajové části litorálu rybníka zarůstají porosty rákosu (Phragmites australis) a maloplošně přesličky poříční (Equisetum fluviatile). Místy jsou vystřídány vegetací vysokých ostřic s dominující ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria). Na vlastním rašeliništi, které tvoří nejvýznamnější část lokality, roste řada zvláště chráněných druhů rostlin, mezi které patří bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zábělník bahenní (Comarum palustre), ostřice prodloužená (Carex elongata). Ojediněle lze nalézt borůvku bažinnou (Vaccinium uliginosum) a místy se hojně vyskytuje suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V odvodňovacích příkopech roste masožravá bublinatka jižní (Utricularia australis). V severní bezlesé části lokality se vyvinula vegetace podhorských smilkových trávníků s výskytem vzácného hadího mordu nízkého (Scorzonera humilis) či čertkusu lesního (Succisa pratensis). Na některých místech se vytvořily iniciální olšiny a vrbiny s olší lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou popelavou (Salix cinerea) a krušinou olšovou (Frangula alnus). Místy rostou skupiny smrků ztepilých (Picea abies) a náletových dřevin, jako břízy bělokoré (Betula pendula) a tpolu osiky (Populus tremula). Vyskytuje se zde řada vzácných a reliktních druhů pavouků jakými jsou Alopecosa aculeata a Neon valentulus a žije zde i vzácný mravenec rašelinný (Formica picea). Rákosiny jsou vhodným hnízdištěm řady ptáků, sledován zde byl např. moták pochop (Circus aeruginosus) a hnízdí zde kalous ušatý (Asio otus). Lokalita je i významným refugiem obojživelníků. Značným negativním zásahem na lokalitě byla umělá výsadba smrku a olše 70. letech 20. st., v posledních letech je znovu obnoveno každoroční sečení a postupně se odstraňují porosty náletových dřevin.
