Přírodní rezervace Habrová seč se nachází v oblasti Novosyrovických lesů nedaleko od Moravských Budějovic. Jedná se o smíšený porost s převahou buku a habru, s vtroušeným dubem, lípou, javorem, smrkem. Porost je věkově diferencován, místy je patrné hloučkovité zmlazení buku, lípy a habru. Území je botanicky zajímavé zejména řadou druhů jarního aspektu, vázaných na vlhčí a úživnější stanoviště dubohabřin a bučin.
Podrobný popis:
Podložím zaobleného hřbetu a mírného svahu k Spetickému potoku nedaleko hájovny Za Sičkou u Nových Syrovic je leukokratní migmatit místy překrytý písčitými sedimenty mladotřetihorního moře. Půdami jsou kambizemě, hnědozemě, v depresích i pseudogleje. Jedná se o lesní porost s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a habrem obecným (Carpinus betulus), ve kterých rostou i dub letní (Quercus robur), d. zimní (Q. petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides) a smrk ztepilý (Picea abies). Unikátní je vtroušeně se vyskytující dub letní, který se zde přirozeně udržel právě vlivem vlhčích stanovišť. V bohatém bylinném patře je možné nalézt řadu vzácných a ohrožených druhů naší flóry, například bleduli jarní (Leucojum vernum), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), z orchidejovitých hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), dále uveďme jen nejzajímavější druhy jako lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), česnek medvědí (Allium ursinum), kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), prvosenku vyšší (Primula elatior), jaterník podléšku (Hepatica nobilis) či ocún jesenní (Colchicum autumnale). Zajímavý je výskyt řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia) u které se jedná o hraniční lokalitu v jižní části našeho území. Faunu území reprezentují zejména druhy listnatých starých porostů, např. datel černý (Dryocopus martius), strakapoudi s. prostřední (Dendrocopos medius), s. malý (D. minor), žluna zelená (Picus viridis), holub doupňák (Columba oenas) a čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus). Z bezobratlých pak lze zmínit perleťovce prostředního (Agynnis adippe), ustupující druh motýla obývající otevřené plochy lesních porostů, či bělopáska topolového (Limenitis populi), který je typickým druhem listnatých a smíšených lesů.
Jedná se o smíšený, v převážné míře listnatý porost se značnou druhovou, prostorovou a věkovou diferenciací. V minulosti zde bylo hospodařeno převážně výběrovým způsobem, probíhala zde i lesní pastva dobytka. Postupným prořeďováním starších porostů vznikly menší holiny, na kterých se zmlazovaly původní listnáče, v důsledku toho porost vykazuje poměrně značnou druhovou, věkovou, prostorovou a výškou diferencovanost. Jehličnany, které jsou zastoupeny jen nepatrně, byly pravděpodobně vnášeny uměle. V současné době se na zmlazení dřevin negativně projevuje nadměrný stav lesní zvěře, zejména srnčí a jelení, problémem je i zmlazení zde nepůvodního smrku ze sousedních hospodářských porostů.