Plochá niva Jiříkovského potoka nad stejnojmenným rybníkem na místě bývalého rybníka asi 8 km Z od Chotěboře s komplexem společenstev rákosin, vysokých ostřic, střídavě vlhkých, pcháčových a rašelinných luk s řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.
Podrobný popis:
Přírodní rezervace Havranka představuje jeden z nejvýznamnějších komplexů mokřadních stanovišť na území Kraje Vysočina. Nachází se v členité převážně agrární krajině na horním toku říčky Sázavky (Jiříkovského potoka). Geologické podloží tvoří biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitické. V nivách vodních toků jsou uloženy kvartérní fluviální hlinitopísčité náplavy, na navazujících velmi mírných svazích pak deluviální hlíny a sutě. Reliéf území na dně zaniklého rybníka je velmi plochý. Na trvale zamokřených místech jsou vytvořeny gleje, na střídavě vlhkých místech se nacházejí pseudogleje, přecházející na sušších místech k podzolovaným kambizemím, obvykle písčitohlinitým. Plochy s hladinou vody trvale při povrchu půdy, resp. trvale zaplavené, jsou pokryty rozsáhlými formacemi rákosin a vysokých ostřic. V místech, kde hladina spodní vody během roku výrazně kolísá, jsou pěkně vyvinuty tzv. bezkolencové střídavě vlhké louky, v nichž se vyskytuje hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) či olešník kmínolistý (Selinum carvifolia). V těchto loukách se objevují fragmenty rašelinných ostřicových luk s prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), úpolínem nejvyšším (Trollius altissimus), ostřicí blešní (Carex pulicaris), tolijí bahenní (Parnassia palustris), zábělníkem bahenním (Potentiila palustris), nebo kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica). Na sušších místech přecházejí střídavě vlhké louky k mezofilním loukám svazu Arrhenatherion. Na okrajích území se setkáváme s vlhkými pcháčovými loukami. Relativně rozšířené jsou v území dřeviny, na vlhkých stanovištích v podobě solitérů a menších skupin mokřadních vrb, v okrajových částech rezervace jsou to náletové porosty různého složení, často tvořené olšemi, vrbami a břízou. Lokalita, obklopená zemědělsky využívanou krajinou, představuje důležitý biotop živočichů vázaných na mokřadní stanoviště. Vyskytuje se zde řada motýlů, např. perleťovec kopřivový (Brentlis ino), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), píďalka vachtová (Orthonama vittatum). Z ornitologického hlediska je významný výskyt mokřadních druhů ptáků – bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), moták lužní (Circus pygargus), chřástal polní (Crex crex), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Území je často navštěvováno vydrou říční (Lutra lutra).
Havranka
Plochá niva Jiříkovského potoka nad stejnojmenným rybníkem na místě bývalého rybníka asi 8 km Z od Chotěboře s komplexem společenstev rákosin, vysokých ostřic, střídavě vlhkých, pcháčových a rašelinných luk s řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.
