Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Štamberk a kamenné moře
zpět do výpisu
Bučiny na skalách v okolí zříceniny středověkého hradu Štamberk (nebo také Šternberk), kamenná moře a balvanové proudy na zarůstajících pastvinách, severozápadně od obce Lhotka. Zbytky přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin a suťových lesů.
Region: | Telčsko | Okres: | Jihlava | Obec: | Lhotka, Řásná |
|
Předmět ochrany: | společenstva bikových bučin, silikátových skalních štěrbin, podhorských smilkových trávníků a podhorských vřesovišť s jalovcem; význačné geomorfologické jevy, zejména skalní výchozy s četnými projevy mrazového zvětrávání, kamenným mořem a balvanovým proudem | Datum vyhlášení: | 08. 07. 1982 | Datum převyhlášení: | 29. 09. 2015 | Rozloha: | 20,1907 ha | Nejvýznamnější rostliny: | samorostlík klasnatý (Actaea spicata), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), jalovec obecný (Juniperus communis) | Nejvýznamnější živočichové: | ještěrka obecná (Lacerta agilis), zmije obecná (Vipera berus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud velký (Dendrocopos major), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), lejsek malý (Ficedula parva), výr velký (Bubo bubo) |
|
více informací
Podrobný popis:
Rezervace zajišťuje ochranu zajímavých přírodě blízkých lesních společenstev. V okolí zříceniny jsou hojně zachovány projevy mrazového zvětrávání žuly v podobě skalních hradeb, samostatných skal, kamenných moří a balvanového proudu. Horninové podloží je tvořeno žulami moldanubického plutonu. V kamenných mořích a na sutích jsou vytvořeny rankery přecházející v kambizemě dystrické. Smíšené lesní porosty na sutích v okolí bývalého hradu jsou druhově poměrně pestré. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), v keřovém patře je zastoupen bez červený (Sambucus racemosa) a vzácněji zimolez černý (Lonicera nigra). V bylinném patře se vyskytují např. pitulník horský (Galeobdolon montanum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) nebo samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Ve skalních štěrbinách roste např. osladič obecný (Polypodium vulgare) nebo sleziník červený (Asplenium trichomanes). Ve vrcholových partiích jsou vyvinuty chudé bučiny s příměsí smrku ztepilého (Picea abies). Zbytky pastvin v okolí balvanového proudu postupně zarůstají dřevinami. Roste zde smilka tuhá (Nardus stricta) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ojediněle též kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Charakteristické jsou keře jalovce obecného (Juniperus communis).
Fragmenty pastvin obývá ještěrka obecná (Lacerta agilis) a byla zde pozorována i zmije obecná (Vipera berus). Typická je ptačí fauna podhorských smíšených lesů. Hnízdí zde např. datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud velký (Dendrocopos major), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), lejsek malý (Ficedula parva) a vzácně i výr velký (Bubo bubo). V poslední době se objevuje i krkavec velký (Corvus corax). V druhé polovině osmdesátých let zde byly nalezeny stopy rodiny rysa ostrovida (Lynx lynx).