Velký Pařezitý rybník
zpět do výpisu

|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Horninový podklad tvoří muskovit-biotitická žula. Na dně širokého údolí vzniklo rozsáhlé, v Jihlavských vrších patrně nejhlubší rašeliniště. Mocnost rašeliny dosahuje až 4,5 metrů. Na dně rybníka a pod jeho hrází se nacházejí fluviální sedimenty. Na soutoku dvou potůčků v mělké široké sníženině byl založen rybník. Půdy tvoří na rašeliništi organozemě a pod hrází gleje až pseudogleje, v okolí podzol. Vegetace rybníka vzhledem k jeho čisté vodě je poměrně chudá. Z významnějších rostlin zde roste drobná masožravka bublinatka jižní (Utricularia australis). V přípobřežních pásech se vyskytuje zábělník bahenní (Comarum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) či violka bahenní (Viola palustris), vzácně i bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Zajímavá je vegetace obnažených den s dominující ostřicí šáchorovitou (Carex bohemica) a bahničkou jehlovitou (Eleocharis acicularis). K nejvýznamnějším částem území patří tzv. Vejtopa při Z a JZ břehu rybníka, kde se na hlubokém rašeliništi vyvinul pozoruhodný typ rašelinné březiny s břízou pýřitou (Betula pubescens), b. bělokorou (B. pendula) a vtroušeně smrkem ztepilým (Picea abies). Bylinné patro připomínající svým charakterem severskou tajgu je tvořeno především třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa). V příkopech a na březích tůněk roste ďáblík bahenní (Calla palustris). V mokřadní olšině nacházející se pod hrází rybníka roste kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), k. rozložená (D. dilatata), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) aj. Bohatá je fauna obojživelníků, žije zde např. rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), čolek horský (Triturus alpestris). Ještě koncem minulého století se v rybníce a jeho přítocích rozmnožovala střevle potoční (Phoxinus phoxinus).
Horninový podklad tvoří muskovit-biotitická žula. Na dně širokého údolí vzniklo rozsáhlé, v Jihlavských vrších patrně nejhlubší rašeliniště. Mocnost rašeliny dosahuje až 4,5 metrů. Na dně rybníka a pod jeho hrází se nacházejí fluviální sedimenty. Na soutoku dvou potůčků v mělké široké sníženině byl založen rybník. Půdy tvoří na rašeliništi organozemě a pod hrází gleje až pseudogleje, v okolí podzol. Vegetace rybníka vzhledem k jeho čisté vodě je poměrně chudá. Z významnějších rostlin zde roste drobná masožravka bublinatka jižní (Utricularia australis). V přípobřežních pásech se vyskytuje zábělník bahenní (Comarum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) či violka bahenní (Viola palustris), vzácně i bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Zajímavá je vegetace obnažených den s dominující ostřicí šáchorovitou (Carex bohemica) a bahničkou jehlovitou (Eleocharis acicularis). K nejvýznamnějším částem území patří tzv. Vejtopa při Z a JZ břehu rybníka, kde se na hlubokém rašeliništi vyvinul pozoruhodný typ rašelinné březiny s břízou pýřitou (Betula pubescens), b. bělokorou (B. pendula) a vtroušeně smrkem ztepilým (Picea abies). Bylinné patro připomínající svým charakterem severskou tajgu je tvořeno především třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa). V příkopech a na březích tůněk roste ďáblík bahenní (Calla palustris). V mokřadní olšině nacházející se pod hrází rybníka roste kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), k. rozložená (D. dilatata), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) aj. Bohatá je fauna obojživelníků, žije zde např. rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), čolek horský (Triturus alpestris). Ještě koncem minulého století se v rybníce a jeho přítocích rozmnožovala střevle potoční (Phoxinus phoxinus).