Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí u obce Řásná v Jihlavských vrších představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém podloží. Porosty jsou z převážné části tvořeny smrkem a bukem o stáří až 180 let. Území leží na protáhlém hřbetu, na jehož vrcholové plošině se vyvinulo několik izolovaných skal a hradeb s max. výškou 25 metrů. Horolezeckou činnost je možné provozovat jen s vědomím orgánů ochrany přírody a v době mimo hnízdní období ptactva (tj. od poloviny února do konce června).
Podrobný popis:
Území je tvořeno horninami moldanubického plutonu, především cordieriticko-biotitickými migmatity a při hřbetu vystupují k povrchu výchozy muskoviticko-biotitické žuly s charakteristickou lavicovitou odlučností a s četnými převisy a výklenky. Na vrcholové plošině se vyvinuly izolované skály a hradby s výškou až 25 metrů a na východním svahu kamenné moře. Na výchozech a sutích se vyvinuly půdy rankerového typu, přecházející na svazích ke kambickým kryptopodzolům. Převážnou část vegetace tvoří přirozená lesní společenstva jedlosmrkových bučin s bukem lesním (Fagus sylvatica), smrkem ztepilým (Picea abies) a vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba). Na skalách se uchytila bříza bělokorá (Betula pendula) nebo borovice lesní (Pinus sylvestris) a v keřovém patře bez černý (Sambucus racemosa). V chudém bylinném patře roste např. ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) či borůvka černá (Vaccinium myrtillus). Ve štěrbinách skal osladič obecný (Polypodium vulgare). Roste zde i vzácná plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a v příkopech kapradina pérnatec horský (Lastrea limbosperma ). Doupné stromy umožňují hnízdění řadě druhů ptáků, jako jsou např. datel černý (Dendrocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas) nebo ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Ve skalách hnízdí i výr velký (Bubo bubo).