Havran
zpět do výpisu
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Přírodní rezervace se rozkládá v kaňonu řeky Jihlavy na jejím pravém břehu v nadmořské výšce cca 300 m n. m. Horninový podklad tvoří světlé migmatity a přeměněné granulity. Ve vyšších polohách údolí jsou extrémní stanoviště se skalními výstupy, v nižších polohách suťové svahy. Půdní pokryv tvoří na hlubších zvětralinách plošin a mírnějších svahů kambizemě, na aluviálních náplavech v nivách jsou vyvinuté fluvizemě. Časté jsou rankery v extrémnějších polohách suťových svahů s vysokým podílem hrubého skeletu, na skalních výchozech přecházející v mělké litozemě. Na spraších a sprašových hlínách se ostrůvkovitě vyskytují fluvizemně. Na lokalitě se nachází skály se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin zastoupenou především kapradinami sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes) a osladičem obecným (Polypodium vulgare). Na vršcích skal roste skalní vegetace s česnekem žlutým (Allium flavum), bělozářkou větevnatou (Anthericum ramosum), lnicí kručinkolistou (Linaria genistifolia) či hvozdíkem Pontederůvým. Mezi skalami se nacházejí suťové lesy s lípami, javory a habrem. V jejich podrostu roste kakost smrdutý (Geranium robertianum), dymnivka dutá (Corydalis cava), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), vlaštovičník větší (Chelidonium majus). Výše na svahu rostou suché acidofilní doubravy. V lesních porostech se roztroušeně vyskytují brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon).
Přírodní rezervace se rozkládá v kaňonu řeky Jihlavy na jejím pravém břehu v nadmořské výšce cca 300 m n. m. Horninový podklad tvoří světlé migmatity a přeměněné granulity. Ve vyšších polohách údolí jsou extrémní stanoviště se skalními výstupy, v nižších polohách suťové svahy. Půdní pokryv tvoří na hlubších zvětralinách plošin a mírnějších svahů kambizemě, na aluviálních náplavech v nivách jsou vyvinuté fluvizemě. Časté jsou rankery v extrémnějších polohách suťových svahů s vysokým podílem hrubého skeletu, na skalních výchozech přecházející v mělké litozemě. Na spraších a sprašových hlínách se ostrůvkovitě vyskytují fluvizemně. Na lokalitě se nachází skály se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin zastoupenou především kapradinami sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes) a osladičem obecným (Polypodium vulgare). Na vršcích skal roste skalní vegetace s česnekem žlutým (Allium flavum), bělozářkou větevnatou (Anthericum ramosum), lnicí kručinkolistou (Linaria genistifolia) či hvozdíkem Pontederůvým. Mezi skalami se nacházejí suťové lesy s lípami, javory a habrem. V jejich podrostu roste kakost smrdutý (Geranium robertianum), dymnivka dutá (Corydalis cava), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), vlaštovičník větší (Chelidonium majus). Výše na svahu rostou suché acidofilní doubravy. V lesních porostech se roztroušeně vyskytují brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon).