Přírodní rezervace U hájenky se nachází 1 km západně od obce Čáslavice v údolní nivě Šebkovického potoka v nadmořské výšce 510 až 540 m. Tvoří ji téměř šest hektarů polopřirozených mokrých a rašelinných luk s výskytem mokřadních rostlin, např. prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), violky bahenní (Viola palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), starčku potočního (Tephroseris crispa) a zejména všivce bahenního (Pedicularis palustris). Je to jediná lokalita tohoto významného druhu v okrese Třebíč.
Podrobný popis:
Geologické podloží lokality je tvořeno fluviálními a deluviofluviálními kvartérními usazeninami, na nichž se v podmáčených místech podél potoka vyvinuly gleje – glej typický (organozemní) a pseudogleje – pseudoglej typický (glejový). Na hydromorfní půdy navazují kyselé kambizemě.
Luční vegetace je rozrůzněna podle výšky hladiny spodní vody a podle dostupnosti živin. Floristicky nejzajímavější jsou ostřicovo-mechová společenstva rašelinných luk, v nichž rostou trávovité rostliny suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), řada druhů nižších ostřic jako ostřice obecná (Carex nigra), o. ježatá (C. echinata), o. prosová (C. panicea), z bylin violka bahenní (Viola palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), v pozdějším létě bíle kvetoucí tolije bahenní (Parnassia palustris) či drobná mochna nátržník (Potentilla erecta). Všivec bahenní (Pedicularis palustris) roste poblíž rybníka. Více dostupných živin vyžaduje vegetace pcháčových luk s mohutnějšími bylinami jako jsou děhel lesní (Angelica sylvestris), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bahenní (Crepis paludosa) či na jaře nápadný starček potoční (Tephroseris crispa). Při delším období nekosení nakonec převládne tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a postupně i nálet olše lepkavé (Alnus glutinosa), jak můžeme pozorovat při okraji chráněného území. Zoologický průzkum nebyl dosud proveden, lze však předpokládat výskyt zvláště chráněných druhů obojživelníků.
Součástí vyhlášeného ochranného pásma PR U Hájenky jsou jednak okrajové části převážně smrkových lesních komplexů, jednak skupiny dřevin rostoucích mimo les. K těm patří i olšové porosty, jak břehové Šebkovického potoka, tak skupina na břehu rybníka. Smrkové porosty jsou většinou ve věku obmýtí (cca 100 let), plně zapojené, s vtroušenými listnáči. Zdravotní stav porostů je dobrý. Věk olšových porostů se pohybuje v rozmezí 30 – 60 let, jsou plně zakmeněné a zdravotní stav je dobrý, většinou jsou výmladkového původu. V minulosti byla většina vlhkých luk v nivě Šebkovického potoka byla zmeliorována a tok napřímený. Na vlhké louky bezprostředně navazuje zástavba objektů individuální rekreace – chatová kolonie. Potenciální ohrožení lokality představují rovněž splachy z polí.