Lokalita nacházející se u obce Vlásenice - Drbohlavy proti proudu přirozeně meandrujícího toku Hejlovky. Území s relativně zachovalým komplexem rašelinných luk s lučními prameništi a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Za nejvýznamnější lze považovat výskyt hmyzožravé tučnice obecné (Pinguicula vulgaris).
Podrobný popis:
Horninové podloží lokality tvoří metamorfované horniny moldanubika, konkrétně cordieritické ruly až nebulitické migmatity. V nivě potoka jsou tyto horniny překryty písčitohlinitými fluviálními a deluviálními usazeninami. Vysoká hladina spodní vody a četná prameniště podmínily vznik organozemních (místy i typických) glejů a pseudoglejů na něž v blízkém okolí navazují kambizemě dystrické. Jižní okraj lokality tvoří meandrující tok Hejlovky (Želivky) s břehovými porosty mohutných solitérních olší (Alnus glutinosa). V nivě se vytvořila pestrá mozaika lučních a rašelinných společenstev. Nejcennější partie lokality představují maloplošná luční prameniště s výskytem tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum), ostřice skloněné (Carex demissa), bařičky bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), reliktního mechorostu Paludella squarrosa a dalších druhů. Ostatní porosty jsou tvořeny převážně lučními společenstvy. Z dalších ohrožených druhů se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), zábělník bahenní (Comarum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kuklík potoční (Geum rivale), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), starček potoční (Tephroseris crispa) aj. Část lokality je pokryta iniciální přípotoční olšinou s typickým bylinným a křovinným patrem, ve které rostou lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a zimolez černý (Lonicera nigra). Vzácně se zde vyskytuje rovněž bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Zvláštní pozornost zasluhuje fauna bezobratlých v čistém vodním toku s četnými druhy chrostíků (Trichoptera). Žije zde okáč černohnědý (Erebia ligea), druh s těžištěm rozšíření ve smíšených podhorských lesích. V drobných tůňkách se rozmnožuje skokan zelený (Pelophylax kl. esculenta).