Rozsáhlý komplex květnatých bučin, suťových lesů a štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin v centrální části Českomoravské vrchoviny ve východní části okresu Pelhřimov. Poblíž vrcholu Křemešníku (765 m n.m.) se nachází známé poutní místo s kostelem, lyžařská sjezdovka a lanové centrum, vede tudy několik turistiky značených cest.
Podrobný popis:
Podloží tvořené cordierit-biotitickým migmatitem vystupuje na povrch v podobě mrazových srubů s kryoplanačními terasami, na příkrých svazích se vyskytují suťová pole i suťové kužely. Hlavní hřbet vrchu je protažen ve směru S-J, převládá západní, severní a východní orientace svahů. Území i jeho okolí je pramennou oblastí několika vodních toků, přičemž evropské rozvodí Černého a Severního moře prochází po hřbetnici vrchu. Zajímavým jevem je vývěr periodického pramene v JV části území, který je zřejmě pozůstatkem stříbrných dolů. Pramen je nezamrzající, voda není minerální, je velice čistá a mírně radioaktivní. Většinu plochy v obtížně přístupných plochách podél hlavního hřbetu a na příkrých svazích tvoří přirozená společenstva květnatých bučin a suťových lesů, která představují charakteristické lesní porosty vrcholových partií Českomoravské vrchoviny. Vedle nich se zde vyskytují lipové bučiny a jedlobučiny. V přístupnějších polohách jsou nahrazeny převážně bukovými a smrkovými kulturami. Z dřevin dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Fagus pseudoplatanus) a smrk ztepilý (Abies alba), vzácnější je jedle bělokorá (Abies alba). Z typických druhů bylinného patra zde rostou např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), v druhově o něco chudších porostech dominuje kostřava lesní (Festuca altissima). Ve fragmentech suťového lesa v severní části území roste javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm horský (Ulmus glabra) a v bylinném patře dominuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Pro území je charakteristická fauna podhorských smíšených lesů. Bylo zde zaznamenáno přes 300 druhů motýlů a výzkum dále probíhá. Vzácnou a lokálně rozšířenou můrou je Apamea illyria, kterou lze považovat za typický druh bučin a na lokalitě se vyskytuje poměrně hojně. Některé druhy motýlů, např. Papestra biren, Cosmotriche lobulina, Eurois occullta, dokumentují vrchovinný charakter území. Na lokalitě žije vzácný sýc rousný (Aegolius funereus) a datel černý (Dryocopus martius), ve skalách hnízdí výr velký (Bubo bubo). Ze savců je hojnější plšík lískový (Muscardinus avellanarius).