Mohlo by Vás zajímat...
Čermákovy louky
zpět do výpisu
Zachovalý soubor prameništních a rašelinných luk u obce Sázava nedaleko známého Křemešníku hostí celý soubor vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Představuje typickou ukázku pro Českomoravskou vrchovinu dříve tak typických extenzivně využívaných mokřadních luk.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Území je relativně ploché a mírné svahy mají J až JV orientaci. Podloží je tvořeno cordierit-biotickým migmatitem, do kterého jižně od osady Sázava proniká vložka drobnozrnné biotit-muskovické žuly. V prameništních depresích došlo ke vzniku kvartérních organogenních usazenin – rašeliny. V centru lokality se nachází bažinná olšina tvořená převážně olší lepkavou (Alnus glutinosa), poblíž které jsou mokřadní křoviny se skupinkami keřových vrb a terestrická rákosina. Na lokalitě je ukázkově vyvinuta mozaika smilkových trávníků svazu Violion caninae na sušších místech, pcháčových luk svazu Calthion, rašelinné luk svazu Caricion fuscae a ostřicovo-rašeliníkových společenstev. Z řady zvláště chráněných a vzácných druhů se zde vyskytuje bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), hadí mord nízký (Scorzonera humilis). V území dosud neproběhl soustavný zoologický průzkum. Z bezobratlých lze jmenovat např. reliktní druh pavouka Sitticus caricis. Lokalita je hnízdištěm bekasiny otavní (Gallinago gallinago), dále se zde vyskytují bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) , rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), cvrčilka zelená (Locestella naevia) a řada dalších. Důležitým předpokladem pro udržení existence výše uvedených biotopů a druhů je pravidelná péče o lokalitu, spočívající v sečení lučních porostů a následném odstranění posečené hmoty.
Území je relativně ploché a mírné svahy mají J až JV orientaci. Podloží je tvořeno cordierit-biotickým migmatitem, do kterého jižně od osady Sázava proniká vložka drobnozrnné biotit-muskovické žuly. V prameništních depresích došlo ke vzniku kvartérních organogenních usazenin – rašeliny. V centru lokality se nachází bažinná olšina tvořená převážně olší lepkavou (Alnus glutinosa), poblíž které jsou mokřadní křoviny se skupinkami keřových vrb a terestrická rákosina. Na lokalitě je ukázkově vyvinuta mozaika smilkových trávníků svazu Violion caninae na sušších místech, pcháčových luk svazu Calthion, rašelinné luk svazu Caricion fuscae a ostřicovo-rašeliníkových společenstev. Z řady zvláště chráněných a vzácných druhů se zde vyskytuje bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), hadí mord nízký (Scorzonera humilis). V území dosud neproběhl soustavný zoologický průzkum. Z bezobratlých lze jmenovat např. reliktní druh pavouka Sitticus caricis. Lokalita je hnízdištěm bekasiny otavní (Gallinago gallinago), dále se zde vyskytují bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) , rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), cvrčilka zelená (Locestella naevia) a řada dalších. Důležitým předpokladem pro udržení existence výše uvedených biotopů a druhů je pravidelná péče o lokalitu, spočívající v sečení lučních porostů a následném odstranění posečené hmoty.
