Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Hroznětínská louka a olšina
zpět do výpisu
Území se nachází v ploché nivě meandrujícího potoka Leština na jihovýchodním okraji Chraňbožského lesa nedaleko hranice s okresem Kutná Hora. Představuje ukázku údolních olšovo-jasanových luhů s navazující vlhkými loukami a mokřadními společenstvy. Díky kvalitě tohoto biotopu bylo území vyhlášeno jako přírodní rezervace a zařazeno i do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.
Region: | Světelsko a Ledečsko | Okres: | Havlíčkův Brod | Obec: | Číhošť, Leština u Světlé |
|
Předmět ochrany: | společenstva přírodě blízkých lesů s vegetací údolních jasanovo-olšových luhů; střídavě vlhké pcháčové louky a rybník s výskytem makrofytní vegetace mělkých stojatých vod a vegetací vysokých ostřic s výskytem významných druhů rostlin a živočichů; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy | Rozloha: | PR 16,67 ha, EVL 16,67 ha | Nejvýznamnější rostliny: | bledule jarní (Leucojum vernum), kosatec sibiřský (Iris sibirica), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), srpice barvířská (Serratula tinctoria), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), ostřice blešní (Carex pulicaris), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) | Nejvýznamnější živočichové: | budníček větší (Phylloscopus trochilus), budníček menší (Phylloscopus collybita), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), batolec duhový, (Apatura iris), otakárek fenyklový (Papilio machaon), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) |
|
více informací
Podrobný popis:
Horninový podklad tvoří metamorfity moldanubika, hlavně pararuly, překryté zvětralinami a svahovými sedimenty. V nivě potoka jsou vyvinuty gleje, na bázích svahů pseudogleje, postupně přecházející ke kambizemím. Potoční olšiny a jaseniny tvoří asi dvě třetiny plochy lokality, jejich část je však degradovaná. Objevují se v nich typické druhy jako ostřice řídkoklasá (Carex remota), o. lesní (C. sylvatica), o. prodloužená (C. elongata), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bahenní (Crepis paludosa) či řeřišnice hořká (Cardamine amara). V brzkém jaru naši pozornost upoutá množství kvetoucích bledulí jarních (Leucojum vernum). Na Markově rybníce se objevují porosty lakušníku vodního (Batrachium aquatile), při břehu roste ostřice latnatá (Carex paniculata) a o. nedošáchor (C. pseudocyperus) s řeřišnicí bahenní (Cardamine dentata). Botanicky nejcennější jsou porosty bezkolencových luk (svaz Molinion) s výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica), hladýše pruského (Laserpitium prutenicum), upolínu nejvyššího (Trollius altissimus), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), ostřice blešní (Carex pulicaris), ostřice Hartmanovy (Carex hartmanii), škardy měkké čertkusolisté (Crepis mollis subsp. Succisifolia) či srpice barvířské (Serratula tinctoria). Ve vlhčích místech se objevuje vegetace pcháčových luk, v trvale podmáčených místech pak vegetace vysokých ostřic s ostřicí latnatou (Carex paniculata). Ze živočichů byla zkoumána fauna motýlů - uvést můžeme hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina), či píďalku březovou (Rheumaptera moscardonica). Z ptáků zde hnízdí linduška luční (Anthus pratensis), budníček větší (Phylloscopus trochilus), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice slavíková (Sylvia borin) či bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).